Vliv požárů a vypalování na travinná společenstva temperátní Evropy

Abstract

This bachelor's thesis examines the ecological role of prescribed burning in temperate grassland communities and experimentally verifies its impact on early- successional vegetation on spoil heaps. In a pot experiment with substrate from the Sokolov spoil heaps, I tested the effect of litter from the dominant species, Calamagrostis epigejos, and burning of the litter on the plant community. The aim was to determine the response of the C. epigejos, the response of potential new colonizers using the example of sown Plantago lanceolata, and the overall species richness of other (non-target) plants, which were transferred from spoil heap together with substrate. The results showed that despite high temperatures of the flame above the surface, there was no significant heating of the soil even at a depth of 1 cm below the surface. The fire did not significantly affect the total biomass of the C. epigejos, it only caused a temporary increase in production of shoots at the beginning of the growing season. The establishment and biomass of the sown P. lanceolata remained unaffected by the fire and the presence of litter. Surprisingly, the number of non-target species present was significantly the highest in plots where unburned litter was left on the top of spoil substrate. The results show that the effects...

Tato bakalářská práce zkoumá ekologickou roli řízeného vypalování v temperátních travinných společenstvech a experimentálně ověřuje jeho vliv na ranou sukcesní vegetaci výsypek. V květináčovém pokusu se substrátem ze sokolovských výsypek byl testován vliv opadu dominantní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a jeho odstranění simulovaným požárem. Cílem bylo zjistit reakci třtiny, uměle vysetého jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata) a celkové druhové bohatosti necílových rostlin. Výsledky ukázaly, že navzdory vysokým teplotám plamenů nad povrchem nedochází k významnému prohřátí půdy už v hloubce 1 cm pod povrchem. Požár celkovou biomasu třtiny průkazně neovlivnil, způsobil pouze její dočasně zvýšené odnožování na začátku vegetační sezóny. Uchycení a biomasa vysetého jitrocele zůstaly ohněm i přítomností opadu zcela neovlivněny. Počet přítomných necílových druhů byl překvapivě průkazně nejvyšší v květnících s ponechaným nespáleným opadem. Získaná data prokazují, že účinky ohně na extrémních stanovištích výsypek nelze jednoduše odvozovat z poznatků z běžných travinných biotopů nebo biotopů na ohni závislých. Nízkointenzivní oheň zde funguje především jako mechanismus rychlého odstranění opadu. Ten ovšem na výsypkách v raných sukcesních fázích ostatním rostlinám neškodí, ale poskytuje jim...