Zákon o zahraničních agentech v postkomunistických zemích: případová studie Gruzie

Abstract

This master's thesis examines foreign agents laws and related forms of regulating foreign influence in post communist countries, with a particular focus on Georgia. The aim of the thesis is to compare selected models of this regulation, clarify their legal and political logic, and assess their impact on civil society, democratic processes, and Georgia's relationship with the European Union. The theoretical part defines the difference between legitimate transparency and stigmatizing forms of regulating foreign influence and places the topic within the broader framework of democratic backsliding and political polarization. The analytical part is based on a qualitative research design. It combines a comparative analysis of legal and political documents with semi structured interviews and written responses from respondents in Georgia, the Czech Republic, and the European institutional environment. The thesis shows that the Georgian law cannot be understood as a neutral instrument of transparency, but rather as a means of political pressure that contributed to deeper polarization, the weakening of civil society, and the deterioration of Georgia's relations with the European Union. The Georgian case therefore represents a warning for the broader European debate on the boundary between legitimate...

Tato diplomová práce se zabývá zákony o zahraničních agentech a příbuznými formami regulace zahraničního vlivu v postkomunistických zemích se zvláštním zaměřením na Gruzii. Cílem práce je porovnat vybrané modely této regulace, objasnit jejich právní a politickou logiku a posoudit jejich dopady na občanskou společnost, demokratické procesy a vztah Gruzie k Evropské unii. Teoretická část vymezuje rozdíl mezi legitimní transparentností a stigmatizačními formami regulace zahraničního vlivu a zasazuje téma do širšího rámce demokratického ústupu a politické polarizace. Analytická část vychází z kvalitativního výzkumného designu. Kombinuje komparativní analýzu právních a politických dokumentů s polostrukturovanými rozhovory a písemnými odpověďmi respondentů z Gruzie, České republiky a evropského institucionálního prostředí. Práce ukazuje, že gruzínský zákon nelze chápat jako neutrální nástroj transparentnosti, ale spíše jako prostředek politického tlaku, který přispěl k prohloubení polarizace, oslabení občanské společnosti a zhoršení vztahů Gruzie s Evropskou unií. Gruzínský případ tak představuje varování pro širší evropskou debatu o hranici mezi legitimní transparentností a stigmatizační regulací.