"Feminismus je lež": Misogynie na Instagramu a TikToku a její vliv na adolescentní muže

Abstract

This bachelor's thesis examines the influence of misogynistic content on social media platforms Instagram and TikTok on adolescent men. The aim of the study was to explore how this content shapes their attitudes towards women, masculinity, and their own self-worth. The theoretical framework draws on the concepts of misogyny, hegemonic masculinity, and the manosphere, and analyses the role of algorithms in the dissemination of radicalizing content. The empirical part of the thesis is based on qualitative research conducted through semi-structured interviews with ten adolescent men. The data analysis showed that misogynistic content is a common part of their online experience; however, it does not primarily manifest as overt hatred towards women. Instead, respondents tend to adopt more subtle forms of misogynistic attitudes, such as biological essentialism or stereotypical perceptions of women's roles. A key finding of the study is that manosphere narratives spread primarily through the insecurities of adolescent men. Negative attitudes towards women do not appear to be a direct reflection of reality, but rather an interpretation of one's own position in an environment where male value is conditioned by appearance, status, and performance. Algorithmically curated platforms play a significant role in...

Tato bakalářská práce se zabývá vlivem misogynního obsahu na sociálních sítích Instagram a TikTok na adolescentní muže. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem tento obsah formuje jejich postoje k ženám, maskulinitě a vlastní hodnotě. Teoretická část vychází z konceptů misogynie, hegemonické maskulinity, manosféry a jejich subkultur, přičemž analyzuje roli algoritmů v šíření radikalizujícího obsahu. Empirická část práce je založena na kvalitativním výzkumu realizovaném formou polostrukturovaných rozhovorů s deseti adolescentními muži. Analýza dat ukázala, že misogynní obsah je běžnou součástí jejich online zkušenosti, avšak neprojevuje se primárně jako otevřená nenávist vůči ženám. Respondenti si spíše osvojují jemnější formy misogynních postojů, například biologický esencialismus nebo stereotypní vnímání rolí žen. Klíčovým zjištěním práce ale je, že manosférické narativy se šíří především skrze nejistoty adolescentních mužů. Negativní postoje k ženám se přitom nejeví jako přímý odraz reality, ale spíše jako interpretace vlastního postavení v prostředí, kde je mužská hodnota podmíněna vzhledem, statusem a výkonem. Významnou roli v tomto procesu hrají algoritmicky kurátorované platformy, které upřednostňují esteticky ideální obsah, čímž zesilují narativy o ženské selektivitě. Ty zároveň posilují...