Jazyk, dějiny a náboženství v díle Viléma Flussera

Abstract

The aim of this work is to analyze the concepts of language, history, and religion in the work of Vilém Flusser through an examination of primary sources and their comparison with secondary sources, and to introduce his philosophy to a Czech audience. It focuses on his understanding of language as an ontological phenomenon, on history as the transformation of forms of human consciousness, and on the pervasive religious aspects of his work. Based on the gathered insights, the study uncovers recurring themes in Flusser's thought, namely: images and linear writing as history-forming agents, apparatuses as the result of a programmatic worldview, the absurdity of human existence in the post-historical age, the concept of a new foundation of freedom consisting in severing ties and assuming responsibility for another human being, the use of technology in the humanization of humanity and its transformation into a telematic society connected by networked dialogue, and the emphasis on the role of philosophy and art in establishing a relationship with the sacred. The work has a circular structure that reflects the essayistic style of the author under study and, in its concluding section, reflects his relationship to religion and the Jewish roots of his thought. The results of our research demonstrate that...

Cílem této práce je skrze heuristiku primárních pramenů a její konfrontaci se sekundárními zdroji analyzovat pojetí jazyka, dějin a náboženství v díle Viléma Flussera a přiblížit jeho filosofii českému publiku. Zaměřuje se na jeho chápání jazyka jako ontologického fenoménu, na dějinnost jako proměny forem lidského vědomí a na všeprostupující náboženské aspekty jeho práce. Na základě shromážděných poznatků dospívá k odkrytí opakujících se témat Flusserova myšlení, kterými jsou: obrazy a lineární písmo jako dějinotvorné činitele, aparáty jako výsledek programatického obrazu světa, absurdita existence člověka posthistorického věku, koncepce nového založení svobody spočívající v přetnutí vazeb a převzetí zodpovědnosti za druhého člověka, využití technologií v humanizaci lidstva a v jeho přeměně v telematickou společnost spojenou síťovým dialogem, a zdůrazňování úlohy filosofie a umění v navázání vztahu s posvátnem. Práce má kruhovou strukturu, která odráží esejistický styl zkoumaného autora a v závěrečné části reflektuje jeho vztah k náboženství a židovské kořeny jeho myšlení. Výsledky našeho bádání prokazují, že Flusser v mnoha ohledech předběhl svou dobu, a literární hodnota jeho tvorby se ukazuje jako jeden z výzkumných objevů, které tento text předkládá.