The Disruption and Reconstruction of Publicness by Autonomous Driving Technology

Abstract

Tato práce je motivována pozorováním, že zlepšení bezpečnosti autonomního řízení není zcela pozitivně korelováno s přijetím veřejností. Jejím cílem je vysvětlit tento jev a pokusit se poskytnout soubor normativních standardů. Tato práce se pokouší diskutovat o opomí jené perspektivě: řízení není pouhý fyzický pohyb, ale veřejný akt. S využitím teorie veřejnosti Hannah Arendtové ji rozděluji do tří operačních dimenzí: přičitatelnost, interaktivita a vyjednavatelnost. Vysvětluji, proč nelze obětovat veřejný charakter silnic kvůli technologické efektivitě; poté na konkrétních případech demonstruji, jak může autonomní řízení současně způsobit strukturální poškození napříč těmito třemi dimenzemi; zkoumám důvody selhání čtyř existujících přístupů ke správě a řízení. Práce zjišťuje, že společným problémem těchto přístupů je, že interpretují kontroverze vyplývající z autonomního řízení jako otázku rozdělení odpovědnosti a ignorují samotnou veřejnost řízení. Na základě tohoto zjištění tato práce navrhuje šest normativních podmínek napříč těmito třemi dimenzemi jako minimální standardy pro hodnocení jakéhokoli institucionálního řešení, které rekonstruuje veřejnost. Vzhledem k rychlému vstupu technologií autonomního řízení na veřejné komunikace spočívá vý znam té to prá ce v tom, že se otázka "jak můžeme...