Hraní digitálních her u dospělých osob s ADHD

Abstract

Background: Non-substance addictions are still viewed as a relatively new phenomenon. The ICD-10 associated addiction primarily with addictive substances and classified behavioral addictions among impulse disorders (F63). Disorders related to digital gaming are not listed in the ICD-10. However, the DSM-5 includes non-substance addictions in the section "Substance Use and Addictive Disorders" and, among other things, lists the diagnosis of Internet Gaming Disorder (IGD). The ICD-11 introduces the diagnosis of Gaming Disorder (GD), characterized by persistent or recurrent gaming behaviour, both online and offline. ADHD occurs as a common comorbidity in both substance addictions and non-substance addictions (including digital gaming). This study therefore focuses on the issue of digital gaming in adults with ADHD. Objectives: The aim of this study was to describe and analyze patterns of gaming behaviour in adults with ADHD, with a focus on the relationship between sensitivity to gaming cues (proplay and contraplay cues), the level of problematic gaming, and factors related to ADHD treatment. Methods: This was a quantitative study. Data were collected via an online questionnaire distributed on social media. To participate in the study, participants had to be at least 18 years old and have a diagnosis...

Východiska: Nelátkové závislosti jsou stále vnímány jako relativně nový fenomén. MKN- 10 spojovala závislost především s návykovými látkami a behaviorální závislosti řadila mezi nutkavé a impulzivní poruchy (F63). Poruchy spojené s hraním digitálních her v MKN-10 uvedeny nejsou. DSM-5 však zahrnuje nelátkové závislosti do sekce "užívání drog a závislostní chování" a mimo jiné uvádí diagnózu Internet Gaming Disorder (IGD). MKN- 11 zavádí diagnózu Gaming Disorder (GD), charakterizovanou přetrvávajícím či opakovaným herním chováním, online i offline. ADHD se vyskytuje jako častá komorbidita jak u závislostí na návykových látkách, tak i u nelátkových závislostí (včetně hraní digitálních her). Tato práce se proto zaměřuje na problematiku hraní digitálních her u dospělých osob s ADHD. Cíle: Cílem práce bylo popsat a analyzovat vzorce herního chování u dospělých osob s ADHD, se zaměřením na vztah mezi citlivostí na herní podněty (proplay a contraplay cues), mírou problémového hraní a faktory souvisejícími s léčbou ADHD. Metody: Výzkum byl kvantitativního charakteru. Data byla sbírána prostřednictvím online dotazníku šířeného na sociálních sítích. Podmínkou účasti ve výzkumu byl minimální věk 18 let a diagnóza ADHD ověřovaná prostřednictvím self-reportu participantů. Data byla vyhodnocena pomocí...