Mediální analýza restauračních snah Karla I. Habsburského o návrat k moci v roce 1921

Abstract

This thesis examines the media representation of the two restoration attempts made by Charles I of Habsburg to return to power in 1921 as reflected in Austrian and Hungarian daily newspapers. The aim of the thesis is to determine how selected newspapers of different political orientations interpreted both episodes, what interpretive and ideological frameworks they employed, how they constructed the image of Charles himself, and how they explained the causes of his failure, including the role of international reactions. The analysed corpus consists of six newspapers: Arbeiter-Zeitung, Reichspost, Die Rote Fahne, Budapesti Hírlap, Az Est, and Népszava. The thesis is based on the historical-comparative method, critical discourse analysis, the concept of framing, and selected elements of semiotic analysis. The analysis shows that the contemporary press did not reflect Charles's restoration attempts in a uniform manner but rather produced significantly different narratives of the same events depending on the ideological orientation of each editorial office, the political conditions of the given country, and the expectations of its readership. While the Austrian newspapers tended to frame the Habsburg question primarily as an issue of political identity and of the relationship to the defunct monarchy,...

Diplomová práce se zabývá mediálním obrazem dvou restauračních pokusů Karla I. Habsburského o návrat k moci v roce 1921 v rakouském a maďarském denním tisku. Cílem práce je zjistit, jak vybrané deníky různých politických orientací obě epizody interpretovaly, jaké významové a ideologické rámce při tom uplatňovaly, jak konstruovaly obraz Karlovy osoby a jak vysvětlovaly příčiny jeho neúspěchu, včetně role mezinárodních reakcí. Zkoumaný korpus tvoří šest periodik: Arbeiter-Zeitung, Reichspost, Die Rote Fahne, Budapesti Hírlap, Az Est a Népszava. Práce vychází z historicko-srovnávací metody, kritické analýzy diskurzu, konceptu framingu a z prvků sémiotické analýzy. Analýza ukazuje, že dobový tisk nereflektoval Karlovy restaurační pokusy jednotně, ale vytvářel o téže události výrazně odlišné příběhy v závislosti na ideovém zaměření redakce, politických podmínkách dané země a očekáváních čtenářstva. Zatímco rakouské listy pracovaly s habsburskou otázkou především jako s problémem politické identity a vztahu k zaniklé monarchii, maďarský tisk ji častěji zasazoval do rámce bezprostředního mocenského konfliktu a státní suverenity. Mezi jarním a podzimním pokusem se navíc proměňoval tón i argumentace jednotlivých deníků. Práce dospívá k závěru, že historické události roku 1921 nelze z dobového tisku...