Lycea v České republice pohledem vzdělávací politiky

Abstract

This bachelor's thesis analyzes the issue of lyceums in the Czech Republic, focusing on the pilot testing of the new "Lyceum" field of study (78-42-M/08) launched in 2024. The objective of this reform is to unify seven existing specialized lyceums into a single, broadly profiled field with internal differentiation. The program seeks to strengthen general education within vocational schooling and offers a "middle ground" between gymnasiums and vocational schools. The thesis examines the implementation of the reform from a curricular policy perspective and tracks how actors interpret and realize its goals in practice. The theoretical framework is based on the concept of curriculum making as a social practice occurring at multiple levels of the system. The qualitative research is built on expert interviews with principals of participating schools and key national actors (NPI, SP ČR, MŠMT).The findings indicate that implementation is not linear but is shaped by negotiation, with school principals acting as pivotal curriculum makers. The analytical part deconstructs the "top-down" design process and identifies a shift from professional expertise to field-specific profiling. The thesis also identifies barriers to the testing process, particularly regional disparities and resistance from conservative...

Tato bakalářská práce analyzuje problematiku lyceí v České republice se zaměřením na pilotní ověřování nového oboru Lyceum (78-42-M/08) zahájené v roce 2024. Cílem této reformy je sjednotit sedm stávajících specializovaných lyceí do jednoho široce profilovaného oboru s vnitřní diferenciací. Program usiluje o posílení všeobecného vzdělávání v odborném školství a nabízí "střední cestu" mezi gymnázii a odbornými školami. Práce zkoumá implementaci reformy z pohledu kurikulární politiky a sleduje, jak aktéři interpretují a realizují její záměry v praxi. Teoretický rámec vychází z pojetí utváření kurikula jako sociální praxe probíhající na více úrovních systému. Kvalitativní výzkum staví na expertních rozhovorech s řediteli zapojených škol a klíčovými národními aktéry (NPI, SP ČR, MŠMT). Zjištění ukazují, že implementace není lineární, ale je formována vyjednáváním, kde ředitelé škol vystupují jako stěžejní tvůrci kurikula. Analytická část dekonstruuje proces "top-down" designu a identifikuje posun od profesní odbornosti k oborové profilaci. Práce rovněž pojmenovává bariéry ověřování, zejména regionální nerovnoměrnost a rezistenci konzervativních složek vzdělávacího systému. Klíčová slova Lyceum, Reforma, Implementace, Školství, Vzdělávací politika, Pokusné ověřování, Střední vzdělávání, Střední školy,...