Reciprocity and Minority Politics in Serbia-Croatia Relations

Abstract

This thesis deals with the dynamics of Serbo-Croatian relations, with the focus on the issue of minority rights and negative reciprocity. The topic was selected due to the persisting tension between these two states, despite the fact that both officially adhere to the values of the European Union. The main objective is to identify and analyze the mechanisms that lead to the escalation of disputes in the context of European integration. With the use of the qualitative case study method, including the analysis of primarily government documents, bilateral agreements, and media discourse, this thesis analyzed the Spiral of Negative Reciprocity. The research shows that the policy of reciprocity is often abused by political elites for domestic political mobilization, which leads to negative reciprocity. This work concludes that the protection of minorities in the region is subordinated to the mechanism of state capture, which leads to the phenomenon of Facade Europeanization, when the state formally declares compliance with European conditions, but in practice blocks the reforms if there is a possibility of threatening their domestic political stability or nationalist agenda.

Tato práce se zabývá dynamikou srbsko-chorvatských vztahů se zaměřením na problematiku práv menšin a negativní reciprocity. Téma bylo zvoleno kvůli přetrvávajícímu napětí mezi těmito dvěma státy, a to i přesto, že se oba oficiálně hlásí k hodnotám Evropské unie. Hlavním cílem práce je identifikovat a analyzovat mechanismy, které vedou k eskalaci sporů v kontextu evropské integrace. S využitím metody kvalitativní případové studie, zahrnující především analýzu vládních dokumentů, dvoustranných dohod a mediálního diskurzu, tato práce analyzovala spirálu negativní reciprocity. Výzkum ukazuje, že politika reciprocity je často zneužívána politickými elitami k domácí politické mobilizaci, což vede k negativní reciprocitě. Tato práce dochází k závěru, že ochrana menšin v regionu je podřízena mechanismu ovládnutí státu (state capture), což vede k fenoménu tzv. "fasádní evropeizace". V tomto případě stát formálně deklaruje soulad s evropskými podmínkami, ale v praxi reformy blokuje, pokud existuje možnost, že by ohrozily jeho domácí politickou stabilitu nebo nacionalistickou agendu.