Geopolitické změny v Černém moři v období od ruské anexe Krymu v roce 2014 do ruské invaze Ukrajiny v roce 2022.

Abstract

The Black Sea is of strategic importance as a transport hub between Europe and the Middle East and plays a key role in the transportation of energy resources. However, its importance goes beyond economic and logistical aspects - it also includes security issues that can lead to major geopolitical changes. One of these was the annexation of Crimea by the Russian Federation in 2014, which upset the balance of power in the region. Crimea is militarily crucial due to its location at the crossroads between the Black Sea and the Sea of Azov. This thesis examines how the geostrategic interests of the main actors have changed between 2014 and February 2022, the start of the full-scale invasion of Ukraine, what steps the different states have taken to stabilize the situation, and how the Russian Federation interprets its actions in the context of international law. The first part focuses on military and international changes and analyses the measures taken by different actors during the period under study. The second part assesses support for Ukraine - including sanctions, military assistance and diplomatic actions. The third part compares Russian official statements with international law of the sea, using examples such as the annexation of Crimea, the control of the Kerch Strait, the situation in the Azov...

Černé moře má strategický význam jako dopravní uzel mezi Evropou a Blízkým východem a hraje klíčovou roli v přepravě energetických surovin. Jeho význam však přesahuje ekonomické a logistické aspekty - zahrnuje také bezpečnostní otázky, které mohou vést k zásadním geopolitickým změnám. Jednou z nich byla anexe Krymu Ruskou federací v roce 2014, která narušila rovnováhu sil v regionu. Krym má z vojenského hlediska klíčový význam díky své poloze na křižovatce mezi Černým a Azovským mořem. Tato práce zkoumá, jak se v období od roku 2014 až do února 2022, tedy do začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu, proměnily geostrategické zájmy hlavních aktérů, jaké kroky podnikly jednotlivé státy ke stabilizaci situace a jak Ruská federace interpretuje své kroky v kontextu mezinárodního práva. První část se věnuje vojenským a mezinárodním změnám a analyzuje opatření přijatá jednotlivými aktéry během zkoumaného období. Druhá část hodnotí podporu Ukrajině - včetně sankcí, vojenské pomoci a diplomatických kroků. Třetí část porovnává ruská oficiální prohlášení s mezinárodním mořským právem na příkladech, jako je anexe Krymu, kontrola Kerčského průlivu, situace v Azovském a Černém moři či výstavba Krymského mostu. Závěr shrnuje hlavní poznatky a nabízí teoretický pohled na budoucnost regionu.