Faktory ovlivňující výdaje na obranu v členských státech EU v kontextu širšího evropského prostoru v letech 2014-2025

Abstract

This bachelor thesis focuses on mapping and explaining the factors that influenced defense expenditures in European Union states during the turbulent period of 2014-2025. The research responds to the radical transformation of the security environment following the annexation of Crimea and the subsequent Russian invasion of Ukraine. The main objective is to determine how external threats, in conjunction with domestic political and economic realities, contribute to the formation of defense budgets. To answer the research question, the thesis employs a quantitative comparative design and linear regression analysis. The analysis primarily examines data from all 27 EU member states, while the dataset is analytically expanded to include the United Kingdom, Norway, Moldova, and war-torn Ukraine to ensure complexity and test the robustness of the models. The results confirm that the most compelling impulse for widespread expenditure growth is the perception of a geopolitical threat and geographical proximity to the Russian Federation. Nevertheless, the analysis demonstrates that as long as a state does not face a direct struggle for survival, the dynamics of rearmament remain a domestic political decision. Right-wing governments are shown to invest significantly more in defense than left-wing ones, with...

Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování a vysvětlení faktorů, které ovlivňovaly výdaje na obranu ve státech Evropské unie v turbulentním období let 2014 až 2025. Výzkum reaguje na radikální proměnu bezpečnostního prostředí po anexi Krymu a následné ruské invazi na Ukrajinu. Hlavním cílem je zjistit, jakým způsobem se na formování obranných rozpočtů podílejí vnější hrozby ve spolupráci s vnitropolitickou a ekonomickou realitou. K zodpovězení výzkumné otázky práce využívá kvantitativní komparativní design a lineární regresní analýzu. Analýza primárně zkoumá data všech 27 členských států Evropské unie, přičemž pro zajištění komplexnosti a otestování robustnosti modelů je datový soubor analyticky rozšířen také o Velkou Británii, Norsko, Moldavsko a válčící Ukrajinu. Výsledky potvrzují, že nejpřesvědčivějším impulsem pro plošný růst výdajů je vnímání geopolitické hrozby a geografická blízkost Ruské federace. Přesto analýza prokazuje, že dokud stát nečelí přímému boji o přežití, dynamika zbrojení zůstává vnitropolitickým rozhodnutím. Pravicově orientované vlády investují do obrany prokazatelně více než levicové, přičemž s narůstajícím počtem krizí po roce 2022 se tyto ideologické rozdíly začaly propastně rozevírat. Práce překvapivě identifikuje i vliv takzvaného obranného keynesiánství, kdy vyšší...