Komparace československého a polského samizdatu v letech 1982-1989

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the comparison of Czechoslovak and Polish samizdat periodicals and book editions from 1982-1989. Its aim is to identify similarities and differences in their content from political, cultural and societal perspective through qualitative analysis. It deals with the form and content of individual publications, as well as the ways in which Czechoslovak and Polish samizdat informed about one another. In Czechoslovakia, illegal publications were a matter of a very narrow group of dissidents. The character of the samizdat also fit this definition most of the times. Most publications were manually typed on a typewriter and published in very low numbers of copies. In contrast, the Polish samizdat had a significantly wider character and impact on the society. The bachelor's thesis also attempts to approach the phenomenon of samizdat from the perspective of typologies of resistance against the communist regime. Nowadays, there are many interpretations of this term. At first glance, the theory of social resistance by Łukasz Kamiński's theory seems to be the most suitable. However, samizdat, with its specifics does not fully correspond with the definition. The same result is also evident with the typology by other authors. Overall, it becomes clear that none of the presented theories...

Tato bakalářská práce se zaměřuje na komparaci československých a polských samizdatových periodik a knižních edic v letech 1982-1989. Jejím cílem je pomocí kvalitativní analýzy identifikovat podobnosti a rozdíly v jejich obsahu z pohledu politického, kulturního a společenského. Věnuje se provedení i obsahu jednotlivých tiskovin a způsobu, jímž polský a československý samizdat o sobě navzájem informoval. V Československu byly ilegální tiskoviny záležitostí pouze velmi úzké skupiny disentu. Charakter ilegálního samizdatu této definici také zpravidla odpovídal. Většina tiskovin byla ručně přepisována na psacích strojích a dosahovala velmi nízkých počtů. Naproti tomu v Polsku měl samizdat výrazně masovější ráz a zasahoval větší část společnosti. Bakalářská práce se zároveň snaží fenomén samizdatu vnímat z hlediska typologie odporu proti komunistickému režimu. V současné době existuje mnoho výkladů tohoto termínu. Na první pohled by se jako nejvhodnější mohla jevit teorie společenského odporu od Łukasze Kamińského. Samizdat ale svými specifiky jeho vymezení ve všech ohledech nenaplňuje. Obdobně je tomu i u definic jiných autorů. Ukazuje se, že žádná z představených teorií odporu nedokáže fenomén samizdatu komplexně postihnout.