Arktida po roce 2030: možné scénáře z pohledu neorealismu a konstruktivismu

Abstract

This bachelor's thesis focuses on possible geopolitical developments in the Arctic after 2030 from the perspective of two theories of international relations, specifically neorealism and constructivism. The aim of the thesis is to outline possible scenarios for the region's future development and to answer the question of what form the geopolitical situation beyond the Arctic Circle might take in the coming decades according to the applied theories. Methodologically, the thesis employs a qualitative scenario-building approach, which involves modeling of possible developments based on key variables derived from both theoretical frameworks. While neorealism emphasizes the importance of power and material capabilities, constructivism focuses on the role of identities, values and inter-state relations. The scenarios suggest that neorealism tends to predict rising tensions and the potencial emergence of conflicts, whereas constructivism allows for a scenario relying on stable cooperation. The thesis thus demonstrates that the future of the Arctic is not predetermined, despite the region's long-standing tradition of peaceful governance.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na možný geopolitický vývoj v Arktidě po roce 2030 z pohledu dvou teorií mezinárodních vztahů, konkrétně neorealismu a konstruktivismu. Cílem práce je nastínit možné scénáře budoucího vývoje regionu a odpovědět na otázku, jaké podoby může na základě zvolených teorií nabýt geopolitická situace za severním polárním kruhem v následujících dekádách. Metodologicky práce vychází z kvalitativní metody tvorby scénářů, která umožňuje modelovat možné varianty vývoje na základě klíčových proměnných odvozených z obou teoretických přístupů. Zatímco neorealismus zdůrazňuje především význam moci a síly, konstruktivismus se soustředí na roli identit, hodnot a vzájemných vztahů mezi státy. Výsledné scénáře ukazují, že neorealismus předpokládá spíše růst napětí s možným vznikem konfliktů, naopak konstruktivismus umožňuje i scénář založený na stabilní spolupráci. Práce tak dokazuje, že budoucnost Arktidy není jednoznačně daná, přestože v regionu dlouhodobě panovala mírová řešení.