Stabilita guaifenesinu v léčivých přípravcích z 50. až 90. let 20. století

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the study of the stability of the active substance guaifenesin and the determination of its possible degradation products in historical medicinal products from the 1950s to the 1990s. These preparations are in the form of tablets (Ataralgin, Guajacuran, Gu- ajacuran forte and Guajanal) and drops (Guanar), some of the analysed medicinal products contain other active substances (caffeine, paraceta- mol). An RP-HPLC method with UV/VIS detection was developed and optimised, the separation was carried out on an XBridge® BEH C18 co- lumn (150×3,0 mm, 2,5 µm) with isocratic elution with a mobile phase of 0,05 mol l−1 ammonium acetate:methanol 50:50 (v/v). In the study of for- ced degradation of guaifenesin, it was found that hydrolysis of guaifenesin does not occur. On the contrary, in forced oxidation of guaifenesin, the dependence of the degree of degradation on the concentration of the oxi- dizing agent and on the temperature was found. Degradation products of guaifenesin could not be identified by HPLC-MS, because the substances were not ionizable. The analyzed authentic samples of historical medi- cinal products showed no signs of degradation. Any discrepancies in the measured amount of the active substance guaifenesin compared to the declared content most likely...

Tato bakalářská práce se zaměřuje na studium stability účinné látky guaifenesin a stanovení jeho případných degradačních produktů v histo- rických léčivých přípravcích z 50. až 90. let 20. století. Tyto přípravky jsou ve formě tablet (Ataralgin, Guajacuran, Guajacuran forte a Gua- janal) a kapek (Guanar), některé z analyzovaných léčivých přípravků obsahují další účinné látky (kofein, paracetamol). Byla vyvinuta a opti- malizována RP-HPLC metoda s UV/VIS detekcí, separace probíhala na koloně XBridge® BEH C18 (150 × 3,0 mm, 2,5 µm) s isokratickou elucí mobilní fází 0,05 mol l−1 octan amonný:methanol 50:50 (v/v). Ve studii nucené degradace guaifenesinu bylo zjištěno, že k hydrolýze guaifenesinu nedochází. Naopak při nucené oxidaci guaifenesinu byla zjištěna závis- lost stupně degradace na koncentraci oxidačního činidla a na teplotě. Degradační produkty guaifenesinu nebylo možné identifikovat pomocí HPLC-MS, protože látky nebyly ionizovatelné. Analyzované autentické vzorky historických léčivých přípravků nevykazovaly známky degradace. Případné nesrovnalosti naměřeného množství účinné látky guaifenesinu vůči deklarovanému obsahu tak nejpravděpodobněji vznikly už při výrob- ním procesu. Klíčová slova degradace, guaifenesin, historické léčivé přípravky, HPLC, stabilita