Znalost sester o komplikacích spojených s kontinuálním podáváním Propofolu

Abstract

The bachelor's thesis deals with the issue of continuous administration of propofol in intensive care and its associated risks and complications, with a focus on propofol infusion syndrome (PRIS). The main objective of the work was to map and evaluate the level of knowledge and practical procedures of nursing staff in this area. The research was carried out using a quantitative method using an online questionnaire, in which 66 non-medical healthcare workers working primarily in the ARO/KARIM and ICU departments participated. The results of the research conducted at selected workplaces demonstrated good theoretical preparedness of respondents in the area of pharmacological effects of propofol, assessment of depth of sedation, identification of risk factors and clinical symptoms of PRIS. However, a fundamental finding is the insufficient level of knowledge in the area of pharmacological safety and drug handling. A significant part of the respondents would not respect the rules of single use of open lipid emulsion in clinical practice and would not observe the recommended time intervals for changing infusion sets, thereby acting in violation of the Summary of Product Characteristics (SPC). The work points out the difference between a good level of knowledge in the field of patient monitoring and...

Bakalářská práce se zabývá problematikou kontinuálního podávání propofolu v intenzivní péči a s ním spojenými riziky a komplikacemi, se zaměřením na propofolový infuzní syndrom (PRIS). Hlavním cílem práce bylo zmapovat a zhodnotit úroveň znalostí a praktických postupů ošetřovatelského personálu v této oblasti. Výzkumné šetření bylo realizováno kvantitativní metodou pomocí online dotazníku, do kterého se zapojilo 66 nelékařských zdravotnických pracovníků pracujících primárně na oddělení ARO/KARIM a JIP. Výsledky výzkumného šetření provedeného na vybraných pracovištích prokázaly dobrou teoretickou připravenost respondentů v oblasti farmakologických účinků propofolu, hodnocení hloubky sedace, identifikace rizikových faktorů a klinických příznaků PRIS. Zásadním zjištěním je však nedostatečná úroveň znalostí v oblasti farmakologické bezpečnosti a manipulace s léčivem. Podstatná část respondentů by v klinické praxi nerespektovala pravidla jednorázového použití otevřené lipidové emulze a nedodržela by doporučené časové intervaly pro výměnu infuzních setů, čímž by postupovala v rozporu se Souhrnem údajů o přípravku (SPC). Práce poukazuje na rozdíl mezi dobrou úrovní znalostí v oblasti monitorace pacienta a nedostatky v oblasti bezpečné manipulace s léčivým přípravkem. Z výsledků práce vyplývá potřeba...