Prezidentská rétorika a evropské sdílení břemene v NATO: Srovnání administrativ Trumpa a Bidena (2016-2024)

Abstract

Title: Presidential Rhetoric and European Burden-Sharing in NATO: Comparing the Trump and Biden Administrations (2016-2024) This bachelor's thesis examines the issue of burden-sharing within NATO from 2016 to 2024 and compares the approaches of the Donald Trump and Joe Biden administrations. The aim of this thesis is to analyze the differences in their presidential rhetoric and practical policies toward European allies and to assess whether these differences have been reflected in the defense behavior of European NATO member states. The theoretical section draws on Mancur Olson's theory of collective action, the concept of burden-sharing in alliances, Stephen Walt's balance-of-threat theory, and Snyder's conception of the alliance dilemma. The empirical section combines a qualitative comparative analysis of presidential communications and strategic documents with an interpretation of quantitative indicators, particularly defense spending as a share of GDP, investment in major equipment, and the number of countries meeting the alliance's 2 % GDP benchmark. The thesis concludes that despite significant differences in the rhetoric of both administrations, their practical goals regarding burden- sharing showed considerable continuity. A fundamental shift in the defense behavior of European allies...

Název práce: Prezidentská rétorika a evropské sdílení břemene v NATO: Srovnání Trumpa a Bidena (2016-2024) Tato bakalářská práce se zabývá problematikou burden-sharingu v NATO v letech 2016-2024 a porovnává přístupy administrativ Donalda Trumpa a Joea Bidena. Cílem práce je analyzovat rozdíly v jejich prezidentské rétorice a praktické politice vůči evropským spojencům a posoudit, zda se tyto rozdíly promítly do obranného chování evropských členských států NATO. Teoretická část vychází z teorie kolektivního jednání Mancura Olsona, konceptu burden-sharingu v aliancích, teorie balance-of-threat Stephena Walta a Snyderova pojetí aliančního dilematu. Empirická část kombinuje kvalitativní komparativní analýzu prezidentské komunikace a strategických dokumentů s interpretací kvantitativních ukazatelů, zejména obranných výdajů jako podílu na HDP, investic do hlavní techniky a počtu států plnících alianční benchmark 2 % HDP. Práce dochází k závěru, že navzdory výrazným rozdílům v rétorice obou administrativ jejich praktické cíle v oblasti burden-sharingu vykazovaly značnou kontinuitu. Zásadní změna v obranném chování evropských spojenců nastala především v důsledku proměny bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, nikoli pouze v důsledku změny stylu prezidentské komunikace. Práce tak...