Zkoumání abduktivní inference v jazykové, vizuální a urbánní liminalitě

Abstract

The discussion of the relationship between abductive inference and liminality forms the central focus of this work. First, creative abductive inference has been viewed as a mechanism for assigning meaning, and this entire work thus represents an attempt to penetrate into what is not certain but rather probable. Second, liminality has been viewed as an inherent property of structures, as is also the case in anthropological literature. Based on anthropological research, the research aim was not limited to the theoretical grounding of semiotically relevant terms from the fields of language, image, and space, but was expanded to include an examination of the experience of liminality. This framework provided an answer to the research question: How are the meanings of liminality constructed not only as an abstract system of signs but also in human experience? The think-aloud protocol method, incorporating visual material, was chosen for data collection. The selection of participants was conducted using snowball sampling. Abductive inference served here as an analytical category, through which it was possible to understand the processes of experiencing liminality and interpret them using a range of other concepts characteristic of anthropological texts on liminality. Liminality was experienced by the...

Diskuse vztahu abduktivní inference a liminality tvoří hlavní těžiště této práce. Kreativní abduktivní inference byla nazírána jako mechanismus přidělování významu, a celá tato práce tak představuje pokus o proniknutí do toho, co není jisté, ale pravděpodobné. Liminalita byla nazírána jako inherentní vlastnost struktur, jak je tomu ostatně i v antropologické literatuře. Na bázi antropologických zkoumání nebyl výzkumný záměr omezen na teoretické ukotvení sémioticky relevantních termínů z oblasti zkoumání jazyka, obrazu a prostoru, nýbrž byl rozšířen o zkoumání zakoušení liminality. Toto ukotvení přineslo odpověď na výzkumnou otázku, jež zněla: Jakým způsobem se významy přechodovosti ustavují nejen jako abstraktní systém znaků, ale také v lidské zkušenosti? K získání dat byla zvolena metoda think-aloud protokolu se zařazením vizuálního materiálu. Volba komunikačních partnerů byla uskutečněna snowball-sampling výběrem. Abduktivní inference zde sloužila jako analytická kategorie, za pomoci které bylo možné uchopit procesy zakoušení liminality a tyto interpretovat prostřednictvím řady dalších, které jsou vlastní antropologickým textům o liminalitě, či chceme-li, přechodovosti. Liminalita byla participanty zakoušena jako proces složitého vyjednávání, přičemž jimi byla reflektována nejistota úsudku a z ní...