Institucionální resilience EU v době krize: Transformace unijního rámce proti praní špinavých peněz v kontextu pandemie COVID-19

Abstract

This bachelor's thesis examines why the COVID-19 pandemic triggered a radical structural transformation of the EU's anti-money laundering framework. Drawing on the theory of institutional resilience and employing a discursive analysis of documents from European institutions, the thesis examines whether, and if so, how the COVID-19 pandemic exhausted the existing adaptive capacities of the decentralized system. The main objective is to clarify why the COVID-19 pandemic exhausted the existing adaptive capacities of the framework and served as the primary trigger for its structural transformation. The results show that the COVID- 19 pandemic acted as a catalyst in the discourse on the need for a comprehensive transformation of the system and definitively justified this transition. The rise in crime and the development of new money laundering methods due to the COVID-19 pandemic, together with operational restrictions, existing decentralization, and the low level of harmonization of the AML system, served as a definitive argument for transformative change. The unprecedented pressure associated with these factors fully exposed the systemic inefficiency of previous AML control mechanisms, thereby providing EU authorities with the necessary discursive basis to legitimize a profound institutional reform.

Tato bakalářská práce zkoumá, proč pandemie COVID-19 iniciovala radikální strukturální transformaci unijního rámce pro boj proti praní špinavých peněz. Za pomoci teorie institucionální resilience a prostřednictvím diskurzivní analýzy dokumentů evropských institucí práce zkoumá, jakým způsobem krize vyčerpala dosavadní adaptivní kapacity decentralizovaného systému. Hlavním cílem je objasnit, zda a případně jakým způsobem pandemie COVID-19 vyčerpala dosavadní adaptivní kapacity rámce a zafungovala jako primární spouštěč jeho strukturální transformace. Výsledky ukazují, že pandemie COVID - 19 zafungovala jako katalyzátor v diskurzu o nutnosti celkové transformace systému a definitivně opodstatnila tento přechod. Nárůst kriminality a vývoj nových metod praní špinavých peněz v důsledku pandemie COVID-19 společně s operačními restrikcemi, dosavadní decentralizací a nízkou mírou harmonizace systému boje proti praní špinavých peněz zafungovaly jako definitivní argument pro transformační změnu. Bezprecedentní tlak spojený s těmito faktory plně odhalil systémovou neefektivitu dřívějších kontrolních mechanismů boje proti praní špinavých peněz, čímž unijním orgánům poskytl nezbytný diskurzivní základ pro legitimizaci hloubkové institucionální reformy.