Hodnocení protikorupčních reforem v Albánii optikou modelu vnějších pobídek v letech 2014-2022

Abstract

Bakalářská práce zkoumá, jakým způsobem Evropská komise v letech 2014 až 2022 konstruuje ve svých Progress Reports hodnocení albánského pokroku v protikorupčních reformách prizmatem čtyř proměnných modelu vnějších pobídek F. Schimmelfenniga a U. Sedelmeiera. Albánie je z analytické stránky nosný případ, neboť pod tlakem Evropské unie realizovala jednu z nejrozsáhlejších justičních reforem v regionu západního Balkánu a zároveň se dlouhodobě řadí mezi státy s nejhlubší strukturální korupcí v Evropě. Metodologie spočívá v kvalitativní obsahové analýze osmi Progress Reports podle přístupu P. Mayringa, doplněné o triangulaci s indexem Transparency International, hodnocením Nations in Transit organizace Freedom House a evaluačními zprávami GRECO. Z analýzy vyplývá, že Evropská komise rámuje albánský pokrok jako asymetrický. Zatímco proměnné určitosti podmínek a důvěryhodnosti kondicionality vykazují konzistentní progresi napříč sledovaným obdobím, proměnná nákladů adopce nadále zůstává v hodnocení Evropské komise hlavní strukturální bariérou pokroku, která se odráží v opakované kritice kultury beztrestnosti na nejvyšší úrovni státní správy. Abstract This bachelor's thesis examines how the European Commission, between 2014 and 2022, constructs in its Progress Reports the assessment of Albania's progress...

Bakalářská práce zkoumá, jakým způsobem Evropská komise v letech 2014 až 2022 konstruuje ve svých Progress Reports hodnocení albánského pokroku v protikorupčních reformách prizmatem čtyř proměnných modelu vnějších pobídek F. Schimmelfenniga a U. Sedelmeiera. Albánie je z analytické stránky nosný případ, neboť pod tlakem Evropské unie realizovala jednu z nejrozsáhlejších justičních reforem v regionu západního Balkánu a zároveň se dlouhodobě řadí mezi státy s nejhlubší strukturální korupcí v Evropě. Metodologie spočívá v kvalitativní obsahové analýze osmi Progress Reports podle přístupu P. Mayringa, doplněné o triangulaci s indexem Transparency International, hodnocením Nations in Transit organizace Freedom House a evaluačními zprávami GRECO. Z analýzy vyplývá, že Evropská komise rámuje albánský pokrok jako asymetrický. Zatímco proměnné určitosti podmínek a důvěryhodnosti kondicionality vykazují konzistentní progresi napříč sledovaným obdobím, proměnná nákladů adopce nadále zůstává v hodnocení Evropské komise hlavní strukturální bariérou pokroku, která se odráží v opakované kritice kultury beztrestnosti na nejvyšší úrovni státní správy. Abstract This bachelor's thesis examines how the European Commission, between 2014 and 2022, constructs in its Progress Reports the assessment of Albania's progress...