20th century haiku in English

Abstract

Tato práce pojednává o haiku spisovatelů anglosaské provenience. Zaměřuje se především na haiku Jamese Merrilla a Paula Muldoona, a také na anglicky psanou tvorbu publikovanou v on-line žurnálech Shamrock a Roadrunner. Je rozdělena na úvod a pět kapitol, včetně závěru. První kapitola je úvodem do problematiky haiku, obsahujícím nejprve stručný popis forem haiku a haibun s jejich formálními a obsahovými náležitostmi a specifiky; dále průřez dějin japonského haiku od jeho počátků ve formě tanka, přes dílo Matsua Bashóa, včetně jeho poetického deníku, až do svého vyčlenění a novodobého pojetí v díle Masaoky Shikiho; dále stručné vysvětlení prozodických rozdílů mezi angličtinou a japonštinou; nakonec uvádíme poněkud obsáhlejší oddíl týkající se dějin anglicky psaného haiku, zejména na území USA: prvním obdobím bylo období zájmu o exotično japonské poezie a také snahy o nápodobu haiku v dílech Imagistů; druhým pak období Beatniků, kdy došlo k hlubšímu pochopení duchovní tradice, která s haiku souvisí; třetím je pak období přizpůsobení, zdomácnění a vážnějšího zájmu o celou tradici haiku a souvisejících forem, které trvá dodnes.

For a reader or author residing in the West, the haiku journal scene is, owing to the Internet and to the many published printed journals, abundantly rich, and from the research we have done, we see that there is also a large number of authors in the English-speaking world who submit to these journals. The Internet also offers the option of blogspots, which some authors make use of; scholarly articles on haiku are readily accessible through journals and through other web pages. This situation allows for a dialogue, where the judgment about a haiku's quality is never simple. In the conclusion to this paper, we will sum up what we consider to be the important features of haiku, and we will discuss the prose-poetry dichotomy, as it seems to have relevance for haiku. The Japanese tradition still plays a crucial role in shaping modern haiku, as can be seen in the issues of Shamrock and elsewhere; there is a clear awareness, in the haiku community, that English is a different medium, with its rhythm and sound specifics, and that the same applies for other languages.