Texturní analýza vyrostlic draselného živce v granitoidech

Abstract

(EN) K-feldspar megacrysts are a characteristic feature of porphyritic granitoids. They are euhedral in shape and tend to contain concentric inclusions of biotite, plagioclase, and some accessory minerals. They often form flow structures and define primary magmatic fabrics. However, during typical fractional crystallization, the temperature of the K-feldspar liquidus is reached relatively late during the cooling of granite, when, according to experiments, 50 % of the magma is already formed by crystals, likely rendering it immobile. Because of this dilemma, many hypotheses on the formation of K-feldspar megacrysts in granitoids formed, ranging from subsolidus metamorphic processes to early stabilization of K-feldspar during the cooling of plutonic bodies. Some of these hypotheses infer a slow nucleation rate and a simultaneous fast growth rate occurring as a result of thermal oscillations near the K-feldspar liquidus. Other hypotheses infer a pause in cooling at a temperature just below that of the K-feldspar liquidus where textural (Ostwald) ripening can take place. One of the newer hypotheses explains the stabilization of K-feldspar growth at temperatures 100-200 řC greater than its usual liquidus as a result of assimilation of metasediments from the host rock. To better understand the mechanism...

(CZ) K-živcové vyrostlice jsou charakteristickou součástí porfyrických granitoidů. Mají euhedrální tvary a běžně obsahují koncentricky uspořádané uzavřeniny biotitu, plagioklasu a některých akcesorických fází. Často tvoří tokové stavby a definují primární magmatické struktury. Při klasické frakční krystalizaci je teplota likvidu K-živce dosažená relativně pozdě v krystalizační historii granitu, kdy se podle experimentálních výzkumů uvažuje o 50% krystalinitě magmatu, při čemž je jeho tok pokládán za nemožný. Proto bylo vyvinuto několik hypotéz o mechanismu vzniku K-živcových vyrostlic v granitoidních plutonitech od subsolidových metamorfních procesů po ranou stabilizaci K-živce při chladnutí plutonického tělesa. Některé tyto hypotézy popisují pomalou nukleaci a rychlý růst při termálních oscilacích kolem teploty likvidu K- živce. Jiné zas uvažují, že při teplotní stagnaci těsně pod K-živcovým likvidem dochází k texturnímu (Ostwaldskému) zrání. Jedna z novějších hypotéz uvažuje stabilizaci a růst K-živce při teplotách 100-200 řC nad jeho běžným likvidem jako důsledek asimilace metasedimentů, do kterých bylo magma vmístěné. Za účelem pochopení vzniku K-živcových vyrostlic byly provedeny kvantitativní texturní analýzy porfyrického říčanského granitu ze středočeského plutonického komplexu v českém...