Metabolické důsledky vyléčení chronické HCV infekce

Abstract

Chronic HCV infection is a leading cause of chronic liver disease worldwide and it is associated with disease progression. Viral eradication, defined as sustained virological response (SVR), reduces the risk of liver failure. Treatment with direct-acting antivirals (DAAs) results in SVR in almost all cases. However, weight gain may occur as an unfavourable consequence after HCV cure. The primary aim of this study was to identify genetic and non- genetic factors associated with weight gain following HCV eradication. The secondary aim was to determine predictors of advanced fibrosis in patients with a history of intravenous drug use prior to initiation of HCV therapy. We enrolled 230 patients treated with DAAs 3 years after achieving SVR, along with a control group of 640 individuals from the population-based MONICA study, also followed for 3 years. Patients showed an increase in BMI (median + 0.39 kg/mš). Carriers of at least one G allele of the PNPLA3 gene (CG+GG) had a significantly higher BMI increase compared to CC homozygotes (0.94 vs. 0.0 kg/mš; p = 0.0045), with an allele dose-dependent effect (GG +2.42 vs. CG 0.87 kg/mš, p = 0.03). Although BMI also increased in the control group, no association with PNPLA3 genotype was observed. In multivariate analysis, G allele carriage was the only...

Souhrn Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV) je celosvětově jednou z nejčastějších příčin chronického onemocnění jater. Je spojena s rizikem progrese jaterního onemocnění. Vyléčení (dosažení setrvalé virologické odpovědi, SVR) snižuje riziko selhání jater. Léčba přímo působícími antivirotiky (DAA) vede k dosažení SVR téměř vždy. Nepříznivým důsledkem vyléčení chronické HCV může být vzestup tělesné hmotnosti. Hlavním cílem práce bylo identifikovat genetické i negenetické faktory podílející se na vzestupu hmotnosti po vyléčení HCV. Vedlejším cílem bylo stanovit prediktory pokročilé fibrózy u pacientů s anamnézou nitrožilního užívání drog před zahájením léčby HCV infekce. Do hlavní studie bylo zařazeno 230 pacientů léčených DAA aktuálně 3 roky po dosažení SVR a kontrolní skupina 640 jedinců z populační studie MONICA sledovaná též po dobu 3 let. U pacientů došlo během 3 let po léčbě k nárůstu BMI (medián + 0,39 kg/mš). Nosiči alespoň jedné alely G PNLA3 (CG+GG) vykazovali signifikantně vyšší nárůst BMI než homozygoti CC (0,94 vs. 0,0 kg/mš; p = 0,0045), přičemž byl prokázán efekt závislý na dávce alely (GG + 2,42 vs. CG 0,87 kg/mš, p = 0,03). BMI stouplo během 3 let sledování i v kontrolní skupině, vzestup nebyl asociován s genotypy PNPLA3. V multivariantní analýze bylo nosičství alely G jediným nezávislým...