Využití nepřímých důkazů v trestním řízení

Abstract

1 The use of circumstantial evidence in criminal proceedings Abstract This thesis examines the issue of circumstantial evidence in criminal proceedings, which constitutes a specific category of evidence characterized by the absence of a direct link to the fact it is intended to prove. Its main objective is to analyze the status, significance, and conditions for the use of circumstantial evidence from both the perspective of legal theory and judicial decision- making practice. The thesis focuses in particular on the requirement to establish a logical and closed chain of circumstantial evidence and on the question of achieving a sufficient degree of certainty for the issuance of a conviction. The first part of the thesis defines the basic concepts, principles, and rules of evidence in criminal proceedings, including a description of evidence itself. It then examines the classification of evidence and its role within the evidentiary system. Another separate section of the thesis is devoted to relevant case law of the Supreme Court and the Constitutional Court, which establishes the basic rules for evaluating circumstantial evidence. Based on this case law, it can also be concluded that circumstantial evidence may constitute a sufficient basis for a conviction if the rules for its evaluation are followed and...

Využití nepřímých důkazů v trestním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou nepřímých důkazů v trestním řízení, které představují specifickou kategorii důkazů vyznačující se absencí přímé vazby na jimi prokazovanou skutečnost. Jejím hlavním cílem je analyzovat postavení, význam a podmínky využití nepřímých důkazů jak z hlediska právní teorie, tak z pohledu rozhodovací praxe soudů. Práce se zaměřuje zejména na požadavek vytvoření logického a uzavřeného řetězce nepřímých důkazů a na otázku dosažení dostatečné míry jistoty pro vydání odsuzujícího rozsudku. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy, principy a zásady dokazování v trestním řízení, včetně charakteristiky důkazů jako takových. Následně je rozebráno členění důkazů se zaměřením na důkazy nepřímé a jejich postavení v systému dokazování. Další samostatná část práce je věnována relevantní judikatuře Nejvyššího a Ústavního soudu, z níž vyplývají základní pravidla pro hodnocení nepřímých důkazů. Na základě uvedené rozhodovací praxe lze rovněž konstatovat, že nepřímé důkazy mohou tvořit dostatečný podklad pro odsuzující rozsudek, pokud jsou dodržena pravidla jejich hodnocení a odůvodnění rozhodnutí nepřipouští jiný rozumný závěr. V závěrečné části se práce zaměřuje na vybrané kriminalistické stopy sloužící jako důkazní prostředky,...