Tvorba map pomocí generativní umělé inteligence žáky středních škol

Abstract

This diploma thesis examines the application of generative artificial intelligence in map-making for geography education. The aim of the thesis was to determine how secondary school students create maps using generative artificial intelligence and how they subsequently evaluate these maps. The theoretical part focuses on the issues of artificial intelligence, generative models, and map-making in geographical education. The empirical part is based on action research conducted in geography lessons, which took place in three consecutive phases and involved 73 secondary school students. Data were collected through a questionnaire survey, analysis of map outputs, and student reflections, and were subsequently processed using a combination of quantitative and qualitative methods. The results show that generative artificial intelligence represents an attractive tool for students, supporting their engagement in lessons. When creating maps, students most frequently used simpler and less structured prompts, the modifications of which varied in their level of sophistication. Maps generated by artificial intelligence were often visually appealing, but they also exhibited several shortcomings, particularly in terms of geographical accuracy and readability. Students' evaluation of the map outputs was...

Diplomová práce se zabývá využitím generativní umělé inteligence při tvorbě map ve výuce geografie. Cílem práce bylo zjistit, jak žáci středních škol vytvářejí mapy pomocí generativní umělé inteligence a jak tyto mapy následně hodnotí. Teoretická část se věnuje problematice umělé inteligence, generativních modelů a tvorby map v geografickém vzdělávání. Empirická část je založena na akčním výzkumu realizovaném ve výuce geografie, který proběhl ve třech po sobě navazujících fázích a zúčastnilo se jej 73 žáků střední školy. Data byla získána prostřednictvím dotazníkového šetření, analýzy mapových výstupů a reflexe žáků a následně zpracována kombinací kvantitativních a kvalitativních metod. Výsledky ukazují, že generativní umělá inteligence představuje pro žáky atraktivní nástroj, který podporuje jejich zapojení do výuky. Žáci při tvorbě map nejčastěji využívali jednodušší a méně strukturované prompty, jejichž úpravy měly různou míru promyšlenosti. Mapy generované umělou inteligencí byly často vizuálně působivé, avšak vykazovaly řadu nedostatků, zejména v oblasti geografické přesnosti a čitelnosti. Hodnocení mapových výstupů žáků bylo převážně kritické a ukázalo, že dokázali rozlišovat mezi estetickou kvalitou mapy a její obsahovou správností. Práce poukazuje na význam mapových dovedností a potřebu...