Etno-nacionalismus v Bosně a Hercegovině: časoprostorová analýza volební podpory a mediální reflexe politických témat

Abstract

The subject of this thesis is ethno-nationalism in Bosnia and Herzegovina, with a focus on the spatial and temporal distribution of electoral support for selected political parties in 2018 and 2022. The aim of the thesis is to analyze whether the political space of Bosnia and Herzegovina shows signs of nationalization or fragmentation, and at the same time toassess the relationship between the national structure of the population and electoral support for ethno-nationalist parties. The thesis combines quantitative and qualitative approaches. The quantitative part is based on descriptive and correlation analysis of electoral and population data, while the qualitative part uses media content analysis of ethno-nationalist rhetoric. The first analytical part deals with selected foreign media and examines how political topics related to Bosnia and Herzegovina are reflected in global media discourse. The second analytical part focuses on a spatio-temporal analysis of the electoral results of six selected political parties. The third part analyzes the relationship between the national structure of the population, based on data from the 2013 census, and electoral support for selected parties using Pearson's and Spearman's correlation coefficients. The results show that media discourse on Bosnia and...

Předmětem výzkumu této diplomové práce je etno-nacionalismus v Bosně a Hercegovině se zaměřením na prostorové a časové rozložení volební podpory vybraných politických stran v letech 2018 a 2022. Cílem práce je analyzovat, zda politický prostor Bosny a Hercegoviny vykazuje znaky nacionalizace, nebo fragmentace, a zároveň posoudit vztah mezi národnostní strukturou obyvatelstva a volební podporou etno-nacionalistických stran. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístup. Kvantitativní část je založena na deskriptivní a korelační analýze volebních a populačních dat, zatímco kvalitativní část využívá mediální obsahovou analýzu etno-nacionalistické rétoriky. První analytická část se zabývá vybranými zahraničními médii a sleduje, jak jsou politická témata Bosny a Hercegoviny reflektována ve světovém mediálním diskurzu. Druhá analytická část se zaměřuje na časoprostorovou analýzu volebních výsledků šesti vybraných politických stran. Třetí část analyzuje vztah mezi národnostní strukturou obyvatelstva podle dat ze sčítání lidu z roku 2013 a volební podporou vybraných stran pomocí Pearsonova a Spearmanova korelačního koeficientu. Výsledky ukazují, že mediální diskurz o Bosně a Hercegovině je tematicky nerovnoměrný a soustředí se zejména na separatismus Republiky srbské, Milorada Dodika a roli EU či...