Prostorová každodennost obyvatel Prahy v 19. a na přelomu 19. a 20. století

Abstract

This thesis examines the spatial everyday life of Prague's inhabitants from the second half of the 19th century to the early 20th century (up to 1918), focusing on differences between the urban environment of Praha II. - Nové Město and the rural setting of Modřany. The main aim is to clarify which factors shaped everyday life and spatial mobility and how these processes differed across contrasting types of environments. The research is conceived as a qualitative historical- geographical study based on the content analysis of both qualitative and quantitative historical sources. The analysis primarily focuses on transport and mobility as key factors of spatial everyday life, as well as on the structure of the built environment and housing, population structure, shopping, and leisure activities. The results reveal significant differentiation between the studied localities. Nové Město was characterized by a high degree of social and occupational diversity and good transport accessibility. In contrast, Modřany showed a more limited range of everyday activities and stronger ties to the local environment. The development of transport played a crucial role in the transformation of spatial behavior of residents, leading to improved temporal accessibility, reduced commuting times, and gradual integration...

Diplomová práce se zabývá prostorovou každodenností obyvatel Prahy v období od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století (do roku 1918) se zaměřením na rozdíly mezi městským prostředím Prahy II. - Nového Města a venkovským prostředím Modřan. Hlavním cílem je objasnit, jaké faktory formovaly každodenní život a prostorovou mobilitu obyvatel a jak se tyto procesy lišily v odlišném typu prostředí. Výzkum je koncipován jako kombinace kvalitativní a kvantitativní historicko-geografická studie, která je založená na obsahové analýze kvalitativních a kvantitativních historických pramenů. Analýza se soustředí zejména na dopravu a mobilitu jako klíčový faktor prostorové každodennost, dále na strukturu zástavby a bydlení, strukturu obyvatelstva, nakupování a volný čas. Výsledky ukazují výraznou diferenciaci mezi sledovanými lokalitami. Nové město se vyznačovalo vysokou mírou sociální a profesní diverzity a dobrou dopravní dostupností. V Modřanech přetrvával omezenější rozsah každodenních aktivit a silnější vazby na lokální prostředí. Zásadní roli v proměně prostorového chování obyvatel sehrál rozvoj dopravy, který vedl ke zlepšení časové dostupnosti, zkracování času potřebného k dojížďce a postupné integraci do každodenního života města. Výsledky přispívají k hlubšímu porozumění vztahu mezi prostorem,...