Úloha osemení v dormanci semen mykoheterotrofních rostlin

Abstract

Mycoheterotrophic plants produce very small seeds that resemble dust, commonly referred to as dust seeds. It is not clear whether such seeds exhibit physical dormancy caused by the impermeability of the seed coat. In European orchids, the embryo is typically undifferentiated and enclosed within two layers of the seed coat. Low germination is often attributed to impermeability of the seed coat however a previous study has shown that the testa is relatively permeable. This study builds on previous research on two species, Epipactis helleborine and Dactylorhiza majalis, and focuses on carapace. Selected aspects are further compared with Neottia nidus-avis. In N. nidus-avis seeds, calcium hypochlorite treatment led to discoloration and delignification of the testa. However, germination did not occur, and the carapace remained poorly permeable. Seeds of E. helleborine and the D. majalis exhibited loosening, delignification, and the release of pectins from the testa following the hypochlorite treatment. The carapace consists of at least three layers, with the surface layers resembling cuticle however without detectable lipid material. Lipid substances were detected only on the surface of the embryo. The impermeability of the seed coat contributes to the physical dormancy in these species. While the inner seed...

Mykoheterotrofní rostliny mají drobná semena, která svým vzhledem připomínají prach, a proto je nazýváme prachovými semeny. Není jasné, zda se u takových semen může vyskytovat fyzikální dormance způsobená nepropustností osemení. U evropských vstavačovitých se nediferenciované embryo nachází obvykle ve dvou vrstvách osemení. Nízká klíčivost je často připisována nepropustnosti osemení, nicméně předchozí práce ukázala, že vnější osemení je poměrně dobře propustné. Tato diplomová práce navazuje na předchozí výzkum dvou druhů, kruštíku širolistého a prstnatce májového, a zaměřuje se na vnitřní osemení. Vybrané aspekty jsou zde porovnány s třetím druhem, hlístníkem hnízdákem. U semen hlístníku došlo po ošetření chlornanem ke ztrátě zbarvení a rychlé delignifikaci vnějšího osemení, semena však přesto neklíčila a vnitřní osemení zůstalo špatně propustné. Vlivem chlornanu došlo u kruštíku a prstnatce k rozvolnění, delignifikaci a uvolnění pektinů z vnějšího osemení. Vnitřní osemení těchto rostlin je složitá struktura složená z minimálně tří vrstev, z nichž ty na vnitřním a vnějším povrchu jsou vzhledem podobné kutikule, ale neobsahují detekovatelný lipidový materiál. Vrstvu lipidového materiálu bylo možné detekovat pouze na povrchu embrya. Osemení tedy svou nepropustností vytváří u těchto rostlin fyzikální složku...