Nutriční deficity u dětí s poruchou autistického spektra

Abstract

Introduction: Autism spectrum disorders (ASD) represent a neurodevelopmental condition with a steadily increasing prevalence. Children with ASD frequently exhibit specific eating habits, particularly food selectivity conditioned by sensory hypersensitivity and behavioral rigidity. This results in a restrictive diet, which is associated with an increased risk of nutritional deficits and gastrointestinal issues. Objectives: The primary objective was to assess the intake of energy, macronutrients, and micronutrients in children with ASD and compare it with recommended reference values. The secondary objective was to help the families involved in the research find ways to expand their children's diets with new foods or achieve the recommended intake of the monitored nutrients. Methods: The research sample included 19 children with a confirmed diagnosis of ASD (14 boys, 5 girls; mean age 7.3 years). Data collection was conducted using a custom questionnaire focused on anthropometry, dietary habits, and professional assistance, supplemented by a three-day food record. The records were analyzed using the Nutriservis software and compared with the DACH Dietary Reference Values (DRV) (tolerated deviation ±10%). For obese patients, the reference values were recalculated to a body weight corresponding to the...

Úvod: Poruchy autistického spektra (PAS) představují neurovývojové onemocnění, jehož prevalence trvale narůstá. U dětí s PAS se často vyskytují specifické stravovací návyky, zejména selektivita v jídle podmíněná senzorickou hypersenzitivitou a behaviorální rigiditou. Z nich pak vzniká restriktivní jídelníček, který souvisí se zvýšeným rizikem nutričních deficitů a gastrointestinálních obtíží. Cíle: Primárním cílem studie bylo posoudit příjem energie, makro- a mikronutrientů u dětí s PAS a porovnat jej s doporučenými referenčními hodnotami. Sekundárním cílem bylo pomoci rodinám zapojeným do výzkumu najít způsob, jak by mohly děti rozšířit svůj jídelníček o nové potraviny či dosáhnout doporučeného příjmu sledovaných živin. Metody: Do výzkumného souboru bylo zařazeno 19 dětí s potvrzenou diagnózou PAS (14 chlapců, 5 dívek; průměrný věk 7,3 let). Sběr dat probíhal pomocí vlastního dotazníku zaměřeného na antropometrii, stravovací zvyklosti a odbornou pomoc. Doplněný byl třídenním záznamem stravy. Záznamy byly propočítány v programu Nutriservis a porovnány s referenčními hodnotami příjmu (DRV) DACH (tolerovaná odchylka ±10 %). U pacientů s obezitou byly referenční hodnoty přepočítány na tělesnou hmotnost odpovídající 75. percentilu BMI a u dětí s podváhou byl doporučený energetický příjem navýšen o 20 %...