Vliv stresu na rozvoj poruch glukózové tolerance

Abstract

Type 2 diabetes mellitus is one of the most prevalent diseases today, with an increasing incidence even among younger age groups. The condition is characterized by hyperglycemia and a reduced response to insulin, which may eventually lead to impaired insulin secretion in advanced stages. The rising number of diabetics in recent decades is largely attributed to the growing prevalence of obesity, lack of physical activity, and generally bad lifestyle, often compounded by another critical factor, stress. The stress response is a defense mechanism triggered whenever the body perceives a threat. The organism does not distinguish between a physical threat and psychological pressure; in both cases, the hormonal stress axis is activated to help the body cope with energy - demanding challenges and restore homeostasis once the stressful situation has passed. This response is accompanied by an increase in blood glucose levels, as glucose serves as an essential energy source for "fight or flight" reactions or heightened cognitive activity. Glucose mobilization is mediated by the release of stress hormones, including cortisol, glucagon, and adrenaline, and also by certain sex hormones. Repeated or prolonged exposure to stressors can lead to a state of chronic stress, which significantly threatens health and, in...

Diabetes mellitus 2. typu je jednou z nejrozšířenějších chorob současnosti se vzrůstající incidencí i v mladších věkových kategoriích. Pro nemoc je typický stav hyperglykémie a snížená odpověď na inzulin, jehož sekrece může v pokročilých fázích onemocnění selhávat. Předpokládá se, že zvyšující se počet diabetiků v posledních desetiletích je důsledkem velkého nárůstu prevalence obezity, nedostatku fyzické aktivity a obecně špatného životního stylu, jenž je často provázán s dalším klíčovým faktorem, stresem. Stresová reakce představuje obranný mechanismus, který se spouští ve stavu ohrožení. Organismus vystavený stresové situaci nerozlišuje, zda se jedná o fyzické ohrožení, nebo psychický tlak. V obou případech se aktivuje hormonální osa, která umožňuje tělu vyrovnat se s touto energeticky náročnou zátěží a po odeznění stresující situace obnovit homeostatickou rovnováhu. Reakci na stres provází zvýšení hladiny glukózy v krvi, neboť právě glukóza je nezbytný zdroj energie využitelný pro boj, útěk, popřípadě pro intenzivní mozkovou aktivitu. Mobilizace glukózy je vázána na vyplavení stresových hormonů, jako je kortizol, glukagon, adrenalin a zapojeny jsou i některé pohlavní hormony. Při opakovaném působení stresorů se tělo dostává do stavu chronického stresu, který představuje výrazné riziko pro...