"Sen se stává skutečností" - Konstruování veřejného obrazu pražského metra v letech 1966-1974

Abstract

This thesis examines the construction of the public image of the Prague metro during the period between the start of fieldwork and the opening of the first section of Line C (1966-1974). It reflects on contemporary debates regarding the final conception of the underground railway in Prague and their subsequent political instrumentalization. The purpose of this instrumentalization was to consolidate the transformation of the political situation following the defeat of the Prague spring and the occupation of Czechoslovakia by integrating Prague into the "family" of Soviet metros and coding the newly emerging space as evidence or a reminder of the Soviet presence. In addition to material and technical support for the project, Soviet influence was also evident in the construction of expectations that were formed in the public sphere, often through desirable models in the form of other socialist cities. However, these expectations were simultaneously confronted by the population with the reality of delays and undesirable side effects affecting city life. The core of this work consists of a thesis on the communicative function of the metro, to which generous space was allocated both in the physical fabric of the city and in the discursive sphere during the period under consideration. In this way, the...

Diplomová práce se zabývá tvorbou veřejného obrazu pražského metra v období mezi započetím terénních prací a zprovozněním prvního úseku linky C (1966-1974). Reflektuje přitom soudobé debaty o finální koncepci řešení podpovrchové dráhy v Praze a jejich pozdější politickou instrumentalizaci. Smyslem této instrumentalizace bylo utvrzení proměny politické situace po porážce pražského jara a okupaci ČSSR vřazením Prahy do "rodiny" sovětských meter a kódování nově vznikajícího prostoru jako důkazu či připomínky sovětské přítomnosti. Sovětský vliv se kromě materiální a odborné podpory projektu projevil také v konstrukci očekávání, jež byla ve veřejném prostoru konstituována, a to často prostřednictvím žádoucích vzorů v podobě jiných socialistických měst. Tato očekávání však byla obyvatelstvem zároveň konfrontována s realitou v podobě časových prodlev a nežádoucích průvodních jevů doléhajících na život města. Těžiště práce tvoří teze o komunikační funkci metra, jemuž byl ve sledovaném období vyhrazen velkorysý prostor jak na fyzické úrovni města, tak v diskurzivní rovině. Touto cestou metro plnilo veřejný prostor souborem preferovaných hodnot, které měly legitimizační funkci vůči konsolidujícímu se normalizačnímu režimu. Vedle toho, že jsou jeho prostřednictvím artikulovány explicitně ideologické obsahy,...