Systematika, evoluce a molekulárně-biologická charakterizace zástupců řádu Chaetothyriales (Ascomycota)

Abstract

The order Chaetothyriales (Ascomycota) represents a phylogenetically and ecologically diverse group of microscopic fungi. They are known for their ability to thrive in extreme environments, as well as the ability to cause serious infections. The aim of this thesis is to summarize our current knowledge of their systematics, molecular biology, morphological variability, and ecological adaptations. The taxonomic history of these fungi is presented as well as the development of their taxonomy until now. A special attention is paid to currently used molecular markers, their importance for creating representative phylogenies and genomic studies on some families of Chaetothyriales. The morphology of these fungi is described with the emphasis on the variability of conidiogenesis and a shift between the hyphal and yeast form of growth. The importance of polyextremotolerance, melanisation and so-called dual ecology, which connects their utilization of aromatic hydrocarbons with an ability of human pathogenicity, is discussed. Finally, the spectrum of habitats occupied by these fungi is summarized.

Řád Chaetothyriales (Ascomycota) představuje fylogeneticky i ekologicky rozmanitou skupinu mikroskopických hub. Ty jsou známé pro svou schopnost žít v extrémních prostředích, jako i pro schopnost způsobovat závažná onemocnění. Cílem této bakalářské práce je poskytnout ucelený přehled současných poznatků o řádu Chaetothyriales se zaměřením na jeho systematické vymezení, molekulárně-biologickou charakteristiku, morfologickou variabilitu a ekologické adaptace. Historický vývoj klasifikace řádu a současné pojetí jednotlivých čeledí a rodů jsou shrnuty v samostatné části. Zvláštní pozornost je věnována využívaným molekulárním markerům, jejich významu pro vytváření stabilního fylogenetického systému a genomovým charakteristikám některých čeledí. Část práce tvoří rozbor morfologie chaetothyriálních hub, zejména variability konidiogeneze a přechodů mezi hyfální a kvasinkovou formou růstu. V práci je diskutován evoluční význam polyextremotolerance, melanizace a tzv. duální ekologie, která propojuje využívání aromatických uhlovodíků a patogenitu vůči člověku. V poslední, ekologické části, je nastíněno spektrum stanovišť, které tyto houby obývají.