Partenogeneze u sociálního hmyzu

Abstract

Social insects have long fascinated the scientific community because of the paradoxical abandonment of individual reproduction in favour of another individual. This thesis summarizes current knowledge on the different types of parthenogenesis and on the genetic and ecological consequences of parthenogenetic reproduction in insect species exhibiting eusocial behaviour. The first part of the thesis defines the various levels of insect sociality and the known types of parthenogenesis, while the second part presents a literature review of available sources concerning insect groups in which eusocial behaviour has been documented together with one or more forms of parthenogenetic reproduction. The reviewed sources indicate that the relationship between sociality and parthenogenesis is not uniform across the class Insecta. In some groups (Hymenoptera, Thysanoptera, Coleoptera), arrhenotoky precedes the evolution of social behaviour and probably represents an important, although apparently not the only, preadaptation for its origin. By contrast, thelytoky appears in most eusocial lineages only secondarily and repeatedly, with individual origins being mutually independent. Aphids represent an exception, in which apomictic parthenogenesis appears to have created favourable conditions for the repeated...

Sociální hmyz fascinuje širokou vědeckou komunitu svým paradoxním upuštěním od vlastní reprodukce ve prospěch jiného, byť příbuzného, jedince. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o typech partenogeneze a genetických a ekologických důsledcích partenogenetického rozmnožování u druhů hmyzu vykazujících eusociální chování. V první části práce jsou vymezeny různé stupně sociality u hmyzu a známé typy partenogeneze, v druhé byla provedena literární rešerše dostupných zdrojů informací o skupinách hmyzu s doloženým eusociálním chováním a současně s některým z typů partenogenetického rozmnožování. Z prostudovaných zdrojů je zřejmé, že vztah mezi socialitou a partenogenezí není napříč třídou Insecta jednotný. U některých skupin (Hymenoptera, Thysanoptera, Coleoptera) předchází arrhenotokie vzniku sociálního chování a pravděpodobně představuje jeho významnou, byť zřejmě ne jedinou, preadaptaci. Naproti tomu thelytokie se u většiny eusociálních linií objevuje až sekundárně a opakovaně (přičemž jednotlivé vzniky jsou vzájemně nezávislé). Výjimku představují mšice, u nichž naopak apomiktická partenogeneze zřejmě vytvořila vhodné podmínky pro opakovaný vznik eusociality. Práce tak potvrzuje, že partenogeneze zřejmě nepůsobí jako jediná univerzální příčina sociality, ale v různých evolučních liniích představuje...