Kácení cenných lesů v Krušných horách jako environmentální konflikt: role aktérů a otázky environmentální spravedlnosti

Abstract

The aim of this thesis is to analyze the case of logging of valuable forests in the Ore Mountains as an environmental conflict from the perspective of various actors involved in the protection and management of this area. The thesis focuses on how relationships between actors, the positions, and their interpretations of the value of the forest are shaped within the conflict. The case is situated in the context of nature conservation, forest management, and the process of establishing the Ore Mountains Protected Landscape Area. The theoretical framework is based on political ecology, actor-network theory, and the concept of environmental justice, whose dimensions (recognition, participation, and distribution) serve as the main analytical framework. The empirical part is based on qualitative research, primarily on semi-structured interviews with key actors, combined with critical discourse analysis. The results show that the conflict is shaped by different interpretations of the value of the forest, which are reflected in conflict lines and power relations between actors. In the analyzed case, the dimensions of environmental justice overlap and reflect unequal positions of actors in decision-making processes as well as in the distribution of environmental benefits and burdens. Keywords: environmental...

Cílem diplomové práce je analyzovat případ kácení cenných lesů v Krušných horách jako environmentální konflikt z perspektivy různých aktérů zapojených do ochrany a správy tohoto území. Práce se zaměřuje na to, jak jsou v konfliktu utvářeny vztahy mezi aktéry, jejich pozice a způsoby interpretace hodnoty lesa. Případ je zasazen do kontextu ochrany přírody, hospodaření v krušnohorských lesích a procesu vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. Teoreticky práce vychází z politické ekologie, teorie sítí aktérů a konceptu environmentální spravedlnosti, jehož dimenze (uznání, participace, distribuce) slouží jako analytický rámec. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu, především na polostrukturovaných rozhovorech s klíčovými aktéry, v kombinaci s kritickou diskurzivní analýzou. Výsledky ukazují, že konflikt je formován rozdílnými interpretacemi hodnoty lesa, které se promítají do konfliktních linií a mocenských vztahů mezi aktéry. Dimenze environmentální spravedlnosti se v analyzovaném případě prolínají a odrážejí nerovnoměrné postavení aktérů v rozhodovacích procesech i v distribuci environmentálních přínosů a zátěží. Klíčová slova: environmentální spravedlnost, environmentální konflikt, politická ekologie, teorie sítě aktérů, Krušné hory