Vliv vybraných antipsychotik na střevní mikrobiom a jejich metabolizace ve střevech

Abstract

Antipsychotics represent the cornerstone of treatment for schizophrenia and other psychotic disorders,asthey effectively alleviatepsychoticsymptoms andreducetherisk of diseaserelapse. However, the use of certain second-generation antipsychotics (so-called atypical antipsychotics) is frequently accompanied by metabolic adverse effects, such as weight gain, insulin resistance, dyslipidemia, or the development of metabolic syndrome. These complications increase the risk of cardiovascular diseases and can adversely affect the patient's long-term health and treatment compliance. One of the probable mechanisms underlying these adverse effects is gut microbiome dysbiosis, a frequent consequence of antipsychotic treatment. This thesis provides an overview of current knowledge on the interaction between the gut microbiome and antipsychotic treatment in schizophrenia. It introduces the fundamental principles of the gut-microbiota-brain axis, mechanisms through which microbiota can influence the pharmacokinetics and pharmacodynamics of antipsychotics, and describes how these medications, in turn, alter the composition of the microbial community. Attention is also given to microbial enzymes involved in the metabolism of psychotropic drugs and the implications of these metabolic changes for treatment efficacy...

Antipsychotikapředstavují základnípilíř léčby schizofreniea dalších psychotickýchporuch,neboť efektivně zmírňují psychotické symptomy a snižují riziko relapsu onemocnění. Užívání některých antipsychotik druhé generace (tzv. atypická antipsychotika) je často provázeno metabolickými nežádoucími účinky, jako jsou nárůst tělesné hmotnosti, inzulinová rezistence, dyslipidemie či rozvoj metabolického syndromu. Tyto komplikace zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a mohou nepříznivě ovlivnit dlouhodobý zdravotní stav i míru spolupráce pacienta při léčbě. Jedním z pravděpodobných mechanismů vzniku těchto vedlejších účinků je dysbióza střevního mikrobiomu jako častý následek antipsychotické léčby. Tato práce se zaměřuje na přehled současných poznatků o interakci mezi střevním mikrobiomem a antipsychotickou léčbou u schizofrenie. Představuje základní principy osy střevo-mikrobiota-mozek, mechanismy, kterými mikrobiota ovlivňuje farmakokinetiku a farmakodynamiku antipsychotik, a popisuje, jak tyto léky naopak mění složení mikrobiálního společenství. Pozornost je též věnována roli mikrobiálních enzymů v metabolizaci psychofarmak a důsledkům těchto metabolických změn pro účinnost a nežádoucí účinky léčby. V neposlední řadě je diskutován potenciál využití probiotik či prebiotik jako adjuvantní...