Analýza vztahu anamnestických údajů a kognitivního profilu u schizofrenie a toxických psychóz

Abstract

Substance-induced psychosis is difficult to distinguish from schizophrenia in the acute phase, particularly due to the overlap in positive symptoms, which complicates differential diagnosis in clinical practice. While cognitive deficits in schizophrenia have been extensively described, the literature on cognitive functioning in substance-induced psychosis remains limited. The aim of this study was, based on a retrospective analysis of psychological assessment reports from the Psychiatric Hospital Bohnice, to compare the overall intellectual level of individuals with schizophrenia (n = 94) and substance-induced psychosis (n = 86), and to examine whether these groups differ in their cognitive profile as reflected by index scores of the Wechsler Adult Intelligence Scale, Third Edition (WAIS-III). Additionally, the study explored the relationship between selected anamnestic variables (age, sex, education, age at first substance use) and overall intellectual level within this clinical sample. The results showed that the groups did not differ statistically significantly either in Full-Scale IQ (FSIQ) or at the level of individual index scores (VCI, POI, WMI, PSI). Age at first use of a psychoactive substance emerged as a significant predictor of overall intellectual level, with earlier initiation of use...

Toxická psychóza je v akutní fázi obtížně odlišitelná od schizofrenie, zejména vzhledem k překryvu pozitivní symptomatologie, což v praxi komplikuje diferenciální diagnostiku. Zatímco kognitivní deficit u schizofrenie je dobře popsán, literatura o kognitivním fungování u toxické psychózy je dosud omezená. Cílem této práce bylo na základě retrospektivní analýzy zpráv z psychologických vyšetření z Psychiatrické nemocnice Bohnice porovnat celkovou inteligenční úroveň osob se schizofrenií (n = 94) a toxickou psychózou (n = 86) a současně prozkoumat, zda se tyto skupiny liší v kognitivním profilu vyjádřeném indexovými skóry z Wechslerovy inteligenční škály pro dospělé, 3. revize (WAIS-III). Dále byl zkoumán vztah mezi vybranými anamnestickými proměnnými (věk, pohlaví, vzdělání, věk prvního užití psychoaktivní látky) a celkovou inteligenční úrovní v tomto klinickém souboru. Výsledky ukázaly, že skupiny se statisticky významně nelišily ani v celkovém IQ (CIQ), ani na úrovni jednotlivých indexů (IVP, IPU, IPP, IRZ). Věk prvního užití psychoaktivní látky se ukázal jako významný prediktor celkové inteligenční úrovně, přičemž dřívější zahájení užívání bylo spojeno s nižším CIQ. Tento vztah se mezi skupinami nelišil. Z demografických proměnných byla významným prediktorem CIQ pouze úroveň dosaženého vzdělání....