Psychoterapeutické techniky ve virtuální realitě zaměřené na práci s myšlenkami: Strastiplný čas a pozitivní afirmace

Abstract

This thesis focuses on the use of virtual reality (VR) to address intrusive thoughts in individuals with anxiety symptoms. The aim was to evaluate and compare the feasibility and acceptability of two psychotherapeutic techniques, worry time and positive affirmations, implemented in VR via the Dark Room application, while also assessing their immediate effect on state anxiety. The research was conducted using a within-subjects design with a sample of 33 participants. Changes in state anxiety, subjectively induced anxiety, usability, cybersickness, and presence in the virtual environment were measured. The results showed that both techniques were well received by users and exhibited an acceptable level of cybersickness, with no statistically significant differences between them. The overall level of presence was low in both conditions; however, the general presence and spatial presence subscales showed high levels of presence. In terms of their effect on anxiety, the techniques differed: positive affirmations led to a statistically significant reduction in state anxiety, whereas worry time led to an increase in state anxiety, consistent with its exposure-based nature. The results suggest that virtual reality may be a suitable tool for practicing techniques for addressing intrusive thoughts, and the...

Tato diplomová práce se zaměřuje na využití virtuální reality (VR) pro práci s vtíravými myšlenkami u osob s úzkostnou symptomatikou. Cílem bylo ověřit a porovnat proveditelnost a přijatelnost dvou psychoterapeutických technik, strastiplného času a pozitivních afirmací, realizovaných ve VR prostřednictvím aplikace Dark Room, a zároveň posoudit jejich bezprostřední účinek na stavovou úzkost. Výzkum byl realizován v rámci vnitrosubjektového designu na vzorku 33 účastníků. Sledovány byly změny stavové úzkosti, subjektivně vyvolaná úzkost, uživatelská přívětivost, kybernevolnost a míra prezence ve virtuálním prostředí. Výsledky ukázaly, že obě techniky byly uživatelsky dobře přijímány a vykazovaly přijatelnou míru kybernevolnosti, přičemž mezi nimi nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Celková míra prezence byla v obou podmínkách nízká, avšak subškály obecná prezence a prostorová prezence vykázaly vysokou míru prezence. Z hlediska účinku na úzkost se techniky lišily: pozitivní afirmace vedly ke statisticky významnému snížení stavové úzkosti, zatímco strastiplný čas vedl k jejímu zvýšení, což odpovídá jeho expozičnímu charakteru. Výsledky naznačují, že virtuální realita může představovat vhodný nástroj pro nácvik práce s myšlenkami a VR aplikace Dark Room se jeví jako využitelná pro práci s...