Vliv experimentálního uspořádání na vývoj leishmanií v hostiteli.

Abstract

The genus Leishmania includes more than 20 species, which are pathogenic to humans. These parasites are transmitted by hematophagous insects from genera Phlebotomus or Lutzomyia (Diptera) to the various mammalian species, which act as a reservoir hosts. Various animal models are used in experimental research of interactions between parasites and the hosts, mainly inbred mice and other rodent species. Appart from host genetics there are several methodological factors which affect the result of experimental infections. These factors are route of inoculation, infection dose, developmental form of the parasite and bioactive proteins delivered with the vector's saliva. This study summarizes the most important methodological factors and evaluates their effects on disease progression.

Rod Leishmania zahrnuje více než 20 druhů, které jsou patogenní pro člověka. Tito paraziti jsou přenášeni krevsajícím hmyzem, flebotomy z rodu Phlebotomus nebo Lutzomyia (Diptera) na různé druhy savců, kteří fungují jako rezervoároví hostitelé. Při experimentálních výzkumech vztahu parazita a hostitele se používají různé druhy zvířat jako modeloví hostitelé, nejčastěji se jedná o inbrední kmeny myší a jiné druhy hlodavců. Kromě genetického pozadí hostitele i leishmanie ovlivňuje výsledek experimentální infekce několik metodických faktorů, mezi něž řadíme způsob a místo inokulace, dále pak infekční dávku inokulace a účinné látky, které jsou obsažené ve slinách přenašeče. Tato práce shrnuje tyto nejdůležitější metodické faktory a hodnotí jejich vliv na průběh a míru onemocnění.