Vliv environmentálních změn na počátku holocénu na faunu perlooček šumavských jezer

Abstract

(EN) The current rapid global warming is causing environmental changes, but it is very difficult to predict how these changes will evolve. The changes are likely to affect a wide range of ecosystems, including mountain lakes in the treeline ecotone. The aim of this thesis was to evaluate the impact of an analogous climate change at the beginning of the Holocene on the diversity and species composition of cladoceran fauna (Crustacea: Cladocera) in this lake type by studying lake sediments from three sites in the Bohemian Forest, which were analysed at high temporal resolution. This study was based on the assumption that, shortly after the start of the Holocene (i.e., shortly after 11,650 cal a BP), rising average annual air temperatures and the upward shift of the treeline led to increased accumulation of organic matter in lake sediments. These environmental changes likely also affected the water chemistry and altered the conditions for aquatic organisms, including cladocerans. Based on the loss-on-ignition method, a criterion was established for identifying the onset of a sharp increase in organic matter accumulation. To facilitate the generalization of the results obtained, sediments from three sites were studied; these sites are located at a similar elevation (around 1,100 m a.s.l.) and are...

Současné prudké globální oteplování klimatu působí změny životního prostředí, jejichž další vývoj je však velmi těžké předvídat. Tyto změny pravděpodobně ovlivní širokou škálu ekosystémů, včetně horských jezer v ekotonu horní hranice lesa. Cílem této práce bylo u tohoto typu jezer zhodnotit vliv analogické změny klimatu na počátku holocénu na diverzitu a druhové složení fauny perlooček (Crustacea: Cladocera) prostřednictvím studia jezerních sedimentů ze tří lokalit na Šumavě, které byly studovány ve vysokém časovém rozlišení. Předpokladem této studie bylo, že v jezerech došlo krátce po začátku holocénu (tj. brzy po 11 650 cal a BP) vlivem zvýšení průměrných ročních teplot vzduchu a posunu horní hranice lesa ke zvýšení ukládání organické hmoty v sedimentech. Tyto environmentální změny pravděpodobně ovlivnily také chemismus vody a proměnily podmínky pro vodní organismy, včetně perlooček. Na základě metody ztráty žíháním bylo nastaveno kritérium pro identifikaci počátku prudkého nárůstu v ukládání organické hmoty. Pro usnadnění zobecnění získaných výsledků byly studovány sedimenty ze tří lokalit, které leží v podobné nadmořské výšce (kolem 1 100 m n. m.) a nacházejí se v malé vzdálenosti od sebe: Stará jímka, Kleiner Rachelsee a Rachelsee. Metoda počítání subfosilních zbytků perlooček byla upravena...