Optimalizace stopovacích zkoušek pro ověření funkčnosti kořenových čistíren

Abstract

Constructed wetlands (CWs) represent an important tool for wastewater treatment; however, their performance is strongly dependent on the hydraulic behavior of the system. Tracer tests are commonly used to identify discrepancies between the designed and the actual system capacity. The aim of this thesis was to compare different tracers (sodium fluorescein, KBr, LiCl) in terms of their suitability for determining hydraulic parameters of CWs and to optimize the methodology of tracer tests. The experimental part was conducted in three stages, including pilot tests of individual filters and two comprehensive tracer tests of the entire system. The tracer tests were carried out in a hybrid constructed wetland located in Kostelec nad Ohří. The results showed that individual tracers exhibit different transport behavior depending on environmental conditions and the hydraulic loading rate (HLR) of the system. Potassium bromide (KBr) appeared to be the most suitable tracer, as it showed the highest recovery (R) and the lowest mean residence time (MRT), and behaved similarly to a conservative tracer, although only when a sufficiently sensitive analytical method was applied. Sodium fluorescein exhibited the second highest recovery; however, its applicability is limited by interference under conditions of higher...

Kořenové čistírny odpadních vod (KČOV) představují důležitý nástroj pro čištění odpadních vod (OV), jejichž funkčnost je však závislá na hydraulickém chování systému. K odhalení odchylek mezi projektovanou a reálnou kapacitou systému se využívají stopovací zkoušky. Cílem diplomové práce bylo porovnat stopovací látky (fluorescein sodný, KBr, LiCl) z hlediska jejich vhodnosti pro stanovení hydraulických parametrů KČOV a optimalizovat metodiku stopovacích zkoušek. Experimentální část byla provedena ve třech etapách zahrnujících pilotní testy jednotlivých filtrů a dvě komplexní stopovací zkoušky celého systému. Stopovací zkoušky probíhaly v hybridní KČOV v Kostelci nad Ohří. Výsledky ukázaly, že jednotlivé stopovače vykazují odlišné transportní chování v závislosti na vlastnostech prostředí a hydraulického zatížení (HLR) systému. Nejvíce vhodný se jevil KBr, jelikož vykazoval největší návratnost (R) a nejnižší střední dobu zdržení (MRT) a projevil se jako stopovač s charakterem blízkým konzervativnímu chování, avšak pouze při použití dostatečně citlivé analytické metody. Druhou největší R vykazoval fluorescein, jehož využitelnost je však omezena interferencí při vyšší organické zátěži. Nejnižší R vykazoval LiCl pravděpodobně v důsledku interakcí s prostředím v systému, což omezuje jeho využití pro...