Variabilita srážko-odtokového režimu a základních fyzikálně-chemických parametrů v pramenné oblasti Bílého Labe

Abstract

This study presents an analysis of the geochemical response of the headwaters of the Bílé Labe to variations in the precipitation-runoff regime in 2025. The research focuses on the specific behavior of the stream in contact with the Úpa peatland, utilizing high-frequency monitoring to provide a detailed description of substance transport during runoff events. The monitoring covered a wide range of parameters, from physicochemical properties (temperature, pH, EC, ORP) through major ions (Ca, Mg, K, etc.) and metals (Al, Fe, Mn) to organic components (DOC, TN). The data were subjected to statistical analysis with an emphasis on the relationship between water level and the chemical composition of surface water. Climatic analysis of the study period revealed unfavorable conditions with low average temperatures. The key finding of the study is the detection of a process causing the leaching of peat layers, manifested by the absence of the classic dilution effect during high water levels. Instead of a decrease in mineralization, an increase in specific conductivity was recorded, which was particularly evident during extreme September rainfall and during the December snowmelt. In environments with high acidity (pH < 4.5), increased mobility of aluminum and iron bound to organic colloids was also noted....

Tato studie předkládá analýzu geochemické odezvy pramenné oblasti Bílého Labe na variabilitu srážkovo-odtokového režimu v roce 2025. Výzkum se zaměřuje na specifické chování toku v kontaktu s Úpským rašeliništěm, přičemž využívá vysokofrekvenční monitoring k detailnímu popisu transportu látek během odtokových epizod. Sledování zahrnovalo široké spektrum parametrů od fyzikálně-chemických vlastností (teplota, pH, EC, ORP) přes hlavní ionty (Ca, Mg, K, ...) a kovy (Al, Fe, Mn) až po organické složky (DOC, TN). Data byla podrobena statistickému vyhodnocení s důrazem na vztah mezi výškou hladiny a látkovým složením povrchové vody. Klimatická analýza sledovaného období odhalila nepříznivé podmínky s nízkými průměrnými teplotami. Stěžejním výsledkem práce je detekce děje způsobujícího vymývání vrstev rašeliny, který se projevuje absencí klasického efektu zředění při zvýšených vodních stavech. Namísto poklesu mineralizace byl zaznamenán nárůst specifické konduktivity, což se projevilo zejména během extrémních zářijových srážek a při prosincovém tání sněhu. V prostředí s vysokou aciditou (pH < 4,5) bylo dále poukázáno na zvýšenou mobilitu hliníku a železa vázaných na organické koloidy. Výsledky studie dokumentují vysokou citlivost krkonošské tundry na hydrologické extrémy a slouží jako pilotní podklad pro...