Zusammenwirkung der demokratischen Legitimation mit der richterlichen Unabhängigkeit in europäischen Systemen der Gerichtspersonalverwaltung

Abstract

The Interaction of Democratic Legitimation with Judicial Independence in European Judicial Personnel Administration Systems Abstract The dissertation deals with administrative and constitutional law in relation to the personnel management of courts, its democratic legitimacy and its impact on judicial independence. The aim of the work is to analyse how different models of appointment and management of judges affect democratic legitimacy and the ability of judges to resist external and internal pressures. The thesis is divided into three chapters. The first chapter summarises the legal and theoretical foundations of democratic legitimacy and judicial independence. The first chapter further analyses the democratic deficit of modern states, the definition of judicial power vis-à-vis public administration, and the institutional position of judicial power within the separation of powers. The second chapter compares the legal systems of Germany, the Czech Republic and Switzerland. Given the federal structure of Germany and Switzerland, both the central level and the state of Baden- Württemberg and the cantons of Freiburg and Zug are compared. The selected countries represent different systems: Switzerland practises the direct and indirect election of judges for a limited term, while the Czech Republic and Germany...

Spolupůsobení demokratické legitimace se soudcovskou nezávislostí v evropských systémech personální správy soudnictví Abstrakt Disertační práce se zabývá správním a ústavním právem ve vztahu k personální správě soudů, její demokratičností a vlivem na soudcovskou nezávislost. Cílem práce je analyzovat, jak různé modely jmenování a správy soudců ovlivňují demokratickou legitimitu a schopnost soudců odolávat vnějším a vnitřním tlakům. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola shrnuje právní a teoretická východiska demokratické legitimace a soudcovské nezávislosti. První kapitola dále rozebírá demokratický deficit moderních států, vymezení soudní moci vůči veřejné správě a institucionální postavení soudní moci v rámci dělby moci. Druhá kapitola porovnává právní řády Německa, Česka a Švýcarska. Vzhledem k federálnímu uspořádání Německa a Švýcarska se srovnávají jak ústřední úroveň, tak země Bádensko-Württembersko a kantony Freiburg a Zug. Vybrané státy reprezentují různé systémy: Švýcarsko praktikuje přímou i nepřímou volbu soudců na omezené období, zatímco Česko a Německo mají doživotní jmenování, přičemž Německo posiluje nezávislost formou participace soudců na správě. Analytická část vymezuje sedm skupin kompetencí personální správy (rozvrh práce, ustanovování soudců, kárná odpovědnost, finanční...