Od metropolitního satelitu k autonomnímu centru: Denní rytmy vybraných měst středních a jižních Čech a vymezení rytmického vlivu Prahy

Abstract

Bakalářská práce analyzuje vliv pražské metropole na prostorovou mobilitu a denní populační dynamiku deseti vybraných měst ve Středočeském a Jihočeském kraji. Cílem je klasifikovat tato sídla podle charakteru denních rytmů, zhodnotit jejich závislost na Praze a stanovit hranici metropolitního dosahu. Teoreticky se práce opírá o koncepty prostorové mobility, suburbanizace a difuze denních rytmů. Empirická část využívá geolokační data mobilních operátorů z projektu MV ČR k analýze denního pohybu osob a dojížďky v reálném čase. Tato data byla prostorově očištěna od příchozí dojížďky pro odhalení reálného chování rezidentů. Výsledky ukazují, že města s dojezdností do 40 minut podléhají pražským rytmům. Přechodová hranice vlivu leží v dojezdové době 45-50 minut. Sídla vzdálenější než 60 minut si udržují autonomní rytmus s vyrovnanou denní přítomností obyvatel a odlišným časováním dojížďkových špiček. Klíčová slova: prostorová mobilita, denní rytmy, geolokační data, dojížďka, pražský metropolitní region, suburbanizace

This bachelor's thesis analyzes the influence of the Prague metropolis on the spatial mobility and daily population dynamics of ten selected cities in the Central Bohemian and South Bohemian Regions. The aim is to classify these settlements according to the character of their daily rhythms, evaluate their dependence on Prague, and determine the boundary of metropolitan influence. Theoretically, the thesis is based on the concepts of spatial mobility, suburbanization, and the diffusion of daily rhythms. The empirical part utilizes geolocation data from mobile network operators (a project of the Ministry of the Interior of the Czech Republic) to analyze the daily movement of persons and commuting in real time. This data was spatially filtered to exclude incoming commuters in order to reveal the actual behavior of residents. The results show that cities within a commuting distance of up to 40 minutes are subject to Prague's rhythms. The transitional boundary of influence lies at a travel time of 45-50 minutes. Settlements further than 60 minutes away maintain an autonomous rhythm with a balanced daily presence of inhabitants and a different timing of commuting peaks. Keywords: spatial mobility, daily rhythms, geolocation data, commuting, Prague metropolitan region, suburbanization