Stavební aktivity pražských měšťanů na jejich venkovských statcích ve středověku

Abstract

V práci pojednávám o stavební činnosti na venkovských statcích, kterou iniciovali pražští měšťané či osoby, které se již mezi měšťany nepočítaly, ale které v pražských měšťanských rodech měly své kořeny. Zabývám se obdobím přibližně od prvních zmínek o aktivitě těchto osob na venkově v polovině 13. století až po konec století patnáctého. Stavební činnost je dnes patrná a vysledovatelná téměř výlučně na dvou typech staveb - na sídlech (tvrze, hrady) a na kostelech. Největší rozmach stavební činnosti na venkovských statcích "měšťanů" lze vidět od poloviny 14. století do vypuknutí husitských válek. Nejatraktivnějším regionem, kde sledované osoby investovaly své prostředky se ukázal region východně od Prahy.

I deal with constructional activities performed at country estates of Prague burgesses or persons, who were no longer considered to be lawful burgesses, but who had had their roots in that community. I target the period from the first known references on activities of those persons in the country approximatelly in the middle of the 13th century untill the end of the 15th centrury. Constructional activities can nowadays be recognized nearly exclusively at two types of buildings - residencies (forts, strongholds, castles) and churches. The utmost boom of building activities at country estates belonging to "burgesses" can be seen from the middle of the 14th centrury untill the burst of the Hussite Wars. The most atractive region, where the concerned persons had invested their resources, proved to be the one east of Prague.