Časové rytmy multimodální dostupnosti komerční vybavenosti v Praze

Abstract

Práce se zabývá časovou dynamikou multimodální dostupnosti komerční vybavenosti v Praze. Cílem práce je zjistit, jak se dostupnost služeb mění v závislosti na zvoleném dopravním módu a denní době a následně identifikovat oblasti, které čelí časoprostorovým nerovnostem. Analýza využívá lokalizačního přístupu a je postavena na metodě kumulativních příležitostí aplikovaných na pravidelnou síť výchozích bodů pokrývající území Prahy. Výpočet cestovních časů, založený na principu door-to-door, je prováděn na základě dat uliční sítě, jízdních řádů a databáze bodů zájmu zachycující komerční občanskou vybavenost. Dostupnost veřejnou dopravou je analyzována v sedmi časových řezech reprezentujících různé fáze pracovního dne a víkendu. Výsledky ukazují, že veřejná doprava sice dostupnost rozšiřuje, ale její přínos je prostorově podmíněný, čímž prohlubuje prostorové nerovnosti, navíc tato obslužnost v čase kolísá. Typologie výchozích bodů odhaluje, že přibližně třetina území Prahy je strukturálně znevýhodněna, a to nehledě na mód ani denní dobu cesty, nicméně jde převážně o periferní oblasti s nízkou hustotou zástavby a omezenou obslužností veřejnou dopravou. Práce dokládá relevanci časové dimenze a nabízí tak příklad aplikace dynamického přístupu k měření multimodální dostupnosti v městském prostředí. KLÍČOVÁ...

The thesis examines the temporal dynamics of multimodal accessibility to commercial amenities in Prague. The aim is to determine how accessibility to services varies depending on the selected mode of transport and time of day, and subsequently to identify areas facing spatiotemporal inequalities. The analysis employs a place-based approach and builds on the cumulative opportunities method applied to a regular grid of origin points covering the city area. Travel time calculations, based on the door-to-door principle, are performed using street network data, public transport schedules, and a database of points of interest representing commercial amenities. Public transport accessibility is analysed across seven time windows representing different phases of the working day and the weekend. The results show that while public transport expands accessibility, its contribution is spatially uneven, thereby deepening spatial inequalities; moreover, service availability fluctuates over time. A typology of origin points reveals that approximately a third of the Prague area is structurally disadvantaged regardless of transport mode or time of day; however, these areas correspond predominantly to peripheral zones characterised by low density of the built-up area and limited public transport service. The thesis...