Jazyk moravských smolných knih 16.-18. století

Abstract

Práce se zabývá hláskoslovím všech zachovaných raněnovověkých česky psaných tzv. smolných knih z prostředí Moravy. Tyto prameny představují unikátní zdroje pro poznání dobového jazyka, neboť do nich byla mimo jiné zapisována vyznání lidí učiněná na mučidlech. V centru pozornosti stojí čtyři hláskové změny, a to protetické v-, diftongizace iniciálního ú v ou, diftongizace ý v ej a úžení é v í. Celkem bylo excerpováno přes 40 000 dokladů. Jevy jsou v jednotlivých pramenech zkoumány s ohledem na to, zda mají oporu v tradičním teritoriálním dialektu. Dále jsou zvažovány jazykové faktory, jako je příslušnost k propriální sféře, morfematická pozice, sémantika slova apod. Vedle toho zvažujeme vliv mimojazykových faktorů, například vliv písaře či typu záznamu (např. vyznání vs. korespondence). Stav ve smolných knihách také srovnáváme s další rukopisnou produkcí téže doby. Analýza jedenácti pramenů z 16.-18. století ukázala, že zatímco některé jevy, např. protetické v-, jsou silně vázány s nářečním pozadím pramenů, jiné jevy, např. diftongizace iniciálního ú > ou, jsou jevy nadnářečními. S tím souvisí i odlišná míra potlačování jednotlivých jevů písaři. Výsledky však ukazují, že ve vyznáních se tyto jevy objevují častěji než v záznamech nezaložených na spontánním mluveném projevu. Při srovnání se soukromou...

The thesis deals with phonology of all preserved Early Modern Czech-written books of testimonies (the so-called smolné knihy) from Moravia. These books represent unique resources for understanding the language of their time as they include, among other features, records of interrogations conducted under torture. It focuses on four phonetic and phonological changes: prothetic v-, diphthongization of the initial ú to ou, diphthongization of ý to ej, and narrowing of é to í. The total amount of excerpts exceeds 40,000. These phenomena are examined in individual sources with regard to whether they are supported by the traditional territorial dialect of the given area. Furthermore, linguistic factors such as the proprial sphere, morphemic position, word semantics, etc. are considered. In addition, the study accounts for the influence of extralinguistic factors, such as the scribeʼs role or the type of record (e.g., confession vs. correspondence). The state of these manuscripts is also compared with other manuscript production from the same period. An analysis of eleven sources from the 16th to 18th centuries showed that while some features (e.g., the prothetic v-) are strongly linked to the dialectal background, others (e.g., the diphthongisation of initial ú > ou or diphthongisation of ý > ej in the...