Rámájana v loutkovém divadle JV Asie

Abstract

- česky Tato dizertační práce se zaměřuje na to, jak je epos Rámájana ztvárňován ve stínovém divadle zemí jihovýchodní Asie, především v jeho tradičních podobách, wayang kulit v Indonésii, nang yai a nang talung v Thajsku a sbek thom a sbek touch v Kambodži. Cílem výzkumu je porozumět tomu, jak se v těchto divadelních formách mění jejich funkce rituální, umělecká a společenská, a jak se tyto proměny odrážejí v samotné podobě loutek, v postavení a úloze loutkovodiče i ve způsobu, jakým diváci tato představení vnímají. Práce využívá komparativní a etnografický přístup a propojuje poznatky z oblasti divadelní vědy, antropologie a religionistiky. Zaměřuje se na to, jak sekularizace, globalizace a turismus ovlivňují současnou podobu tradičního stínového divadla, které dnes osciluje mezi duchovním obřadem, uměleckým vystoupením a kulturní památkou. Cílem je nabídnout nový pohled na Rámájanu jako na živý kulturní příběh, který se v různých kulturách neustále proměňuje a přizpůsobuje společenským změnám. Výsledkem práce je srovnávací analýza ukazující, jak jednotlivé země jihovýchodní Asie přetvářejí univerzální mytologický příběh podle svých vlastních tradic, rituálů a estetických představ.

- anglicky This dissertation focuses on the representation of the epic Rāmāyaṇa in the shadow theatre performances of Southeast Asian countries, particularly in its traditional forms wayang kulit in Indonesia, nang yai and nang talung in Thailand, and sbek thom and sbek touch in Cambodia. The aim of the research is to understand how the ritual, artistic, and social functions of these theatre forms have evolved over time, and how these changes are reflected in the design of the puppets, the role and status of the puppeteer, and in the way audiences perceive these performances. The dissertation employs a comparative and ethnographic approach, combining insights and findings from theatre studies, anthropology, and religious studies. It examines how processes of secularization, globalization, and tourism influence the contemporary forms of traditional shadow theatre, which today revolve around the terms spiritual ceremony, artistic performance, and cultural heritage. The goal of the dissertation is to offer a new perspective on the Rāmāyaṇa as a living cultural narrative that continuously transforms and adapts to social change across different cultures. The result is a comparative analysis outlining how the countries of Southeast Asia reshape this universal mythological story according to their own...