Kritérium potřebnosti v rámci testu proporcionality: Limitace soudcovské diskrece při výběru alternativních opatření a hranice tohoto přezkumu.

Abstract

This thesis examines the criterion of necessity as one of the steps of the proportionality test in constitutional law. The aim of the thesis is to analyse the theoretical definition of this criterion, its position among the threshold criteria of the proportionality test, and its application in the case law of the Constitutional Court. The thesis focuses in particular on two problematic aspects of the current concept of necessity: the boundaries of the review concerning alternative measures, and the role of expert and technical questions in assessing such alternatives. Based on this analysis, the thesis highlights the methodological limits of the necessity criterion and outlines possible directions for its further doctrinal refinement. These range from tools such as expert opinions, through the doctrine of shifting the burden of proof, to changing the definition of the criterion of necessity as such. Such clarification may lead to a more uniform theoretical understanding of necessity and, consequently, to more predictable and transparent decision-making by the Constitutional Court.

Tato diplomová práce se zabývá kritériem potřebnosti jako jedním z kroků testu proporcionality v ústavním právu. Cílem práce je analyzovat teoretické vymezení tohoto kritéria, jeho postavení mezi prahovými kritérii testu proporcionality a jeho aplikaci v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Práce se zaměřuje zejména na dvě problematické oblasti současného pojetí potřebnosti: hranice přezkumu alternativních opatření a roli odborně-technických otázek při jejich hodnocení. Na základě provedené analýzy práce poukazuje na metodologické limity kritéria potřebnosti a naznačuje možné směry jeho dalšího doktrinálního zpřesnění. Tyto sahají od nástrojů, jakými jsou například znalecké posudky, přes doktrínu přenesení důkazního břemene, po změnu vymezení kritéria potřebnosti jako takového. Takovéto zpřesnění může vést k jednotnějšímu teoretickému chápání potřebnosti a v návaznosti na to k předvídatelnějšímu a transparentnějšímu rozhodování ze strany Ústavního soudu.