Právo ve zrychlujícícím se světě : Meze umělecké svobody v kontextu svobody projevu

Abstract

Law in an Accelerating World: Limits of Artistic Freedom in the Context of Freedom of Expression Abstract This diploma thesis analyzes the limits of artistic freedom within the context of the dynamic transformations of the so-called hypermodern era. The work is based on the premise that artistic freedom is not merely an individual right, but a prerequisite for the functioning of a democratic society and its critical dialogue. For its analysis, it utilizes Jürgen Habermas's theory of communicative action, specifically his distinction between "dramaturgical" action (artistic stylization) and "strategic" action (direct influence on reality), which allows for a better definition of how the judiciary should approach artistic fiction. The core of the thesis is a case study concerning the criminal prosecution of musician Martin Pohl, performing under the pseudonym Řezník, regarding his music video for the song "Konečný řešení". Through this example, alongside a comparison with other controversial artistic works in the Czech Republic, the author demonstrates the application of the proportionality test. The analysis confirms the hypothesis that a deeper understanding of genre- specific context and hyperbole is essential for a just assessment of controversial art. The thesis concludes that the Czech legal order is...

Právo ve zrychlujícím se světě: Meze umělecké svobody v kontextu svobody projevu Abstrakt Tato diplomová práce analyzuje meze umělecké svobody v kontextu dynamických proměn tzv. hypermoderní doby. Práce vychází z teze, že umělecká svoboda není pouze právem jednotlivce, ale nezbytnou podmínkou pro fungování demokratické společnosti a její kritický dialog. K analýze využívá teorii komunikativního jednání Jürgena Habermase, konkrétně jeho rozlišení mezi jednáním "dramaturgickým" (umělecká stylizace) a "strategickým" (přímé ovlivňování reality), což umožňuje lépe definovat, jak by justice měla přistupovat k umělecké fikci. Těžištěm práce je případová studie trestní kauzy hudebníka Martina Pohla, vystupujícího pod pseudonymem Řezník, a jeho videoklipu k písni "Konečný řešení". Na tomto příkladu, doplněném o komparaci s dalšími kontroverzními uměleckými počiny v České republice, autorka demonstruje aplikaci testu proporcionality. Analýza potvrzuje hypotézu, že pro spravedlivé posouzení kontroverzního umění je nezbytné hlubší pochopení žánrového kontextu a nadsázky. Práce dospívá k závěru, že český právní řád je schopen efektivně rozlišovat mezi uměleckou fikcí a reálným podněcováním k nenávisti, přičemž trestní represe musí ve vztahu k umění plnit pouze roli prostředku ultima ratio, aby se předešlo nežádoucímu...