Sémantika spacionality vybraných literárních prostorů v biblických narativech

Abstract

The dissertation The Semantics of Spatiality of Chosen Literary Spaces in Biblical Narratives examines the meaning of space within the narrative worlds of the biblical universe. Places in which the narrative unfolds are understood as carriers of meaning-constituting horizons that prefigure the actions of the characters situated within them. The dissertation argues that biblical narrative worlds possess an ontological structure of meaning that is already prefigured and made accessible through the material dimension of these worlds. The analysis focuses especially on the Primeval Narrative (Gen 2:4-4:26; 11:1-11:9), where the foundational configurations of biblical spaces-garden, field, wilderness, post-diluvian world, and the realm of civilization-emerge. These places are shown not merely as backgrounds to events but as constitutive phenomena of the biblical universe in which the possibilities of narrative action are already laid out. The methodological framework integrates the phenomenology of place, the analysis of the referential structure of significance derived from the fundamental ontology of Dasein, theory of fictional worlds and ludology, together with synchronous canonical hermeneutics. This interdisciplinary approach makes it possible to reconstruct the placiality of biblical narrative...

Sémantika spacionality vybraných literárních prostorů v biblických narativech Dominik Dostál Disertační práce Sémantika spacionality vybraných literárních prostorů v biblických narativech zkoumá význam prostorů v narativních světech biblického univerza. Místa, v nichž se odehrává narativní děj, tvoří a nesou v perspektivě této práce horizonty významnosti, které předznamenávají jednání do nich umístěných narativních postav. Práce dokazuje, že biblické narativní světy nesou ve své ontologii předznamenanou strukturu významu, jež je přístupná analýze prostřednictvím materiální dimenze těchto světů. Výzkum se soustředí zejména na narativ Předvěku (Gn 2,4-4,26; 11,1-11,9), v němž se vyjevují základní konfigurace biblických míst - zahrada, pole, pustina, postdiluviální svět a prostor civilizace. Ukazuje se, že tyto prostory nejsou pouhým pozadím narativních událostí, ale svébytnými zakládajícími fenomény biblického narativního univerza, v nichž se již předem rozvrhují možnosti jednání postav. Metodický rámec propojuje fenomenologii místa s analýzou poukazové struktury významnosti fundamentální analytiky pobytu, teorií fikčních světů a ludologií, a dále synchronní kanonickou hermeneutikou. Tento interdisciplinární přístup umožňuje rekonstruovat placialitu narativních světů jako ontologicky zakotvenou síť...