Three Essays in Food Economics: Global Patterns, Individual Preferences and Policy Acceptability of Animal-Based Foods

Abstract

Addressing the environmental and health challenges of modern food systems re- quires understanding the forces driving animal-based food consumption. Global demand for animal-based foods continues to rise, intensifying these pressures. This dissertation examines the economic, behavioural, and political factors shaping this consumption across three essays. The first essay analyses global panel data and finds an N-shaped relationship between GDP per capita and animal-based food supply: consumption rises with income, slightly decreases, and increases again at high income levels. Projections under future scenarios suggest continued growth through 2050, indicating that economic development alone will not lead to dietary sustainability. The second essay uses individual- level data from five European countries to show that income has a significant but modest effect on meat and fish consumption, while values and everyday priorities, such as price, taste, habit, family, and appearance, play a much stronger role in shaping dietary choices. The third essay analyses the accept- ability of fiscal measures such as meat taxes and subsidy removal, showing that support depends primarily on values, age and dietary patterns rather than in- come. Together, the essays highlight that sustainable dietary transitions will...

Řešení environmentálních a zdravotních výzev moderních potravinových sys- témů vyžaduje porozumění faktorům, které ovlivňují spotřebu potravin živočišného původu. Celosvětová poptávka po těchto potravinách nadále roste, čímž ze- siluje tlak na životní prostředí i veřejné zdraví. Tato disertační práce zkoumá ekonomické, behaviorální a politické faktory, které tuto spotřebu ovlivňují, prostřednictvím tří vzájemně provázaných esejí. První esej analyzuje globální panelová data a ukazuje, že vztah mezi HDP na obyvatele a nabídkou po- travin živočišného původu připomíná křivku ve tvaru písmene N: spotřeba s rostoucím příjmem nejprve roste, poté mírně klesá a následně se při vyšších úrovních příjmů opět zvyšuje. Projekce budoucího vývoje naznačují pokraču- jící růst do roku 2050, což ukazuje, že samotný ekonomický rozvoj nepovede k udržitelnějším stravovacím návykům. Druhá esej využívá individuální data z pěti evropských zemí a ukazuje, že příjem má statisticky významný, avšak pouze mírný vliv na spotřebu masa a ryb. Mnohem silnější roli hrají hodnoty a každodenní priority, jako jsou cena, chuť, zvyk, rodina či vzhled jídla, které významně formují stravovací volby. Třetí esej analyzuje přijatelnost fiskálních opatření, jako jsou daně z masa nebo zrušení dotací na maso, a ukazuje, že pod- pora těchto...